Ostrov bázně

"Ostrov bázně". Překlad názvu tohoto filmu se zdá být nepřesný, měl by se spíš jmenovat "Ostrov očekávání" nebo tak nějak. Hlavní část děje se odehrává totiž na Ellis Islandu onom ostrově nedaleko New Yorku, kde musí na svůj vstup na americkou půdu vyčkávat ti, kteří nemají zcela v pořádku své cestovní náležitosti anebo kteří jsou určeni k vykázání ze Spojených států. Není sice tento ostrov a pobyt na něm na pohled sice žádným peklem, ale přece pro mnohé místem trapného čekání, úzkostné nejistoty a nakonec často bolestného zklamání. Patří mezi přednosti tohoto filmu, který si jistě zasloužil, aby byl promítán v našich biografech, že bez přehánění a zkreslování předvedl dobře charakterisované nejrozmanitější typy vystěhovalců, ustarané rodiny, spěchající na pomoc příbuznému farmáři na žně, politické emigranty a ztřeštěné agitátory, dobrodruhy a zločince. A mezi těmito se shodou náhod pro nezaviněný skandální výstup na lodi ocitá mladá Irka, která se má v New Yorku vdát. Ale její snoubenec pohoršený domnělým skandálem, se jí vzdá a ona musí překonat mnoho překážek, mimo jiné i vzbouření deportovaných, než pochopí, že pravým jejím ochráncem a jí citově nejbližším je mladý americký žurnalista. Obě postavy vytvořili Arleen Whelandová, příjemně odlišný typ amerických krasavic, a střízlivý Don Amache. Průběh děje i prostředí nejprve na přepychovém parníku a pak v ubikacích Ellis Islandu nese s sebou za režie Alfreda L. Werkera možnosti satirických zásahů a tím i převahu humorných scén."Ostrov bázně" byl dobrý film.