Žlutá vlajka

"Žlutá vlajka". Zdálo se, že tento německý film byl konstruován jen proto, aby se v něm výhodně uplatnily herecké kvality Hans Albers v hlavní roli. Představitel rozmáchlého, lehkomyslného i stačného chlapíka, který se dobře vyzná v tlačenici, to znamená ve všech i těch nejtěžší životních situacích má tentokrát vést vědeckou výpravu do neznámých afrických krajů. Záměnou chorobopisu při lékařské prohlídce se dozví, že mu zbývá již jen několik měsíců života, a proto odhazuje všechny své dobré pracovní úmysly, brutálně se zřekne své lásky k dobrodružné žurnalistice a vrhne se do víru pochybného požitkářství. Nakonec se všechno vysvětlí, výprava se uskuteční a milenci se sejdou. Tento děj se promítá v mnoha pestrých scénách, v prostředí zaoceánského parníku, v karanténní stanici, v tropech, barech, hernách, v civilizovaném světě i u primitivních domorodců. Hans Albers si libuje zvlášť ve scénách siláckých, zápasnických, kde může ukázat svou fyzickou pohotovost a poněkud vulgární, chlapský vtip. Olga Tschechowa jeho partnerka, omládla v úloze samostatné ženy, výdělečně činné, a dobře se tu uplatnila. Film trpí nepravděpodobností v humorných i vážných obrazech. Autoři snad ani neměli v úmyslu vytvořit skutečné filmové dílo.