Poslední dny disco

Paralelně s hudebním retrofilmem Klub 54 (1998) vznikl také snímek režiséra Whita Stillmana Poslední dny disco. Oba filmy zachycují konec diskotékové kultury na počátku 80. let obdobným způsobem, prostřednictvím skupiny mladých lidí, kteří se soustřeďují kolem diskotékového klubu a kteří prožívají své profesní i soukromé úspěchy a prohry. Hlavními hrdiny Stillmanova snímku jsou nesmělá asistentka z knižního nakladatelství Alice, její pokrytecká kolegyně a kamarádka Charlotte, dále zaměstnanec discoklubu Des, jeho kamarádi Jimmy (z reklamní agentury), Josh (pracující pro státního návladního) a Tom (právník přes životní prostředí). I když si to neradi přiznávají, patří všichni mezi tzv. yuppies kvůli svému způsobu života, k němuž kromě stylové zábavy patří výrazná orientace na kariéru. - Whit Stillman, samozřejmě s použitím dobové výpravy a především hutného soundtracku, křísí charakteristickou atmosféru diskotékových klubů, avšak mnohem více než popisu reálií se věnuje svým početným hrdinům a jejich drobným příběhům. Nejde tedy v pravém slova smyslu o retro. (Oproti Klubu 54 je film také mnohem méně výpravný.) Silná nostalgie, s jakou je v obou filmech éra diskotékové kultury pojímána, v každém případě poukazuje spíš na idealizované vzpomínání na zašlé časy než na plnohodnotný návrat jednoho hudebního stylu. Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/11/19