Poslední kapitola

Spisovatel Hans Fallada přijíždí v roce 1937 do Berlína, aby podepsal smlouvu na filmový scénář. Jeho písařka Elsa-Marie předává informace NSDAP o tom, co Fallada dělá a jak smýšlí. Nacisté by rádi dostali Falladu na svou stranu i přesto, že jsou si vědomi jeho závislosti na alkoholu a drogách. Scénář není nakonec přijat. Falada žije ve svém venkovském domě se svou ženou a dětmi. Mezi manželi probíhají časté hádky, žena žárlí na Elsu-Marii a také na služku, se kterou má Hans poměr. V rodinné krizi přijme Fallada místo válečného dopisovatele ve Francii. Fallada je nucen k realizaci románu o Židech, což odmítá. Začíná více pít než dřív a je umístěn do léčebny. Po návratu do Německa najde plný dům příbuzných, kteří nemají kde bydlet. Hans se seznámí s Ursulou Loschovou a jeho žena požádá o rozvod. Fallada žije s Ursulou, která je morfinistka a využívá svých styků k sehnání drogy a alkoholu. Když město osvobodí Rusové, je Fallada jmenován starostou. Práce ho za několik měsíců natolik vyčerpá, že se rozhodne předávkovat morfinem. Je zachráněn a při dalším léčením znovu pocítí chuť psát. Podle osudu starých manželů, kteří roznášeli letáky, napíše román I ve smrti sami. Pracuje i na filmovém scénaři. Je obviněn, že za války pracoval ve službách nacistů jako korespondent. Jeho život končí ve rozhlasovém studiu při předčítání ze svého dokončovaného románu. Dostane srdeční infarkt a umírá.