Něžná revoluce

Film s výmluvným názvem Něžná revoluce zachycuje jedno velmi významné, nedávné období našich dějin: několik týdnů, které následovaly po 17. listopadu 1989 (s připomínkami dob předcházejících). Není to celovečerní dokument v pravém slova smyslu, i když bude jako takový prezentován, nýbrž dlouhometrážní publicistický snímek. Neklade si (a ani nesplňuje) ambice na hluboké a nadčasové pojetí tématu. Chtěl být a zůstává "pouhým" svědectvím, evokujícím nebývale vzrušenou atmosféru dějinných přeměn. - Upřednostnění atmosféry před fakty i před důsledným chronologickým uspořádáním událostí podmínilo práci s údaji (absence titulků s daty a jmény) i střihovou skladbu, takže divák, který události sám aktivně neprožíval v Praze, se bude zřejmě jen těžko orientovat. - Ve filmu jsou použity čtyři samostatné (rozstříhané) žurnály: 17. listopad 1989 (Vítězslav Bojanovský, Deset dní (Jiří Střecha), Svědomí proti násilí (Petr Slavík), Reflexe (Martin Tobiáš). Ty tvoří čtyřicet procent materiálu celého filmu. Dalších šedesát procent jsou materiály od dalších "krátkařů" (M. Šandová, V. Kvasnička, P. Skala, B. Sobotka, A. Sobotka), letopisné záběry, videozáznam ze 17. listopadu, část filmu FAMU Vezmi s sebou květinu, část televizních Sond. Tuto obrovskou spoustu materiálu koncipovali do jednoho celku během pouhých deseti dnů režiséři Jiří Střecha a Petr Slavík ( f i1m by1 smíchán 28. 12. 1989). - Snímek má šanci zaujmout atmosférou, nabízenou možností být (znovu) "při tom"; připomenutím skutečně historických událostí, které jsme žili, a nakonec i doma nevídaným vtipným a ironickým pohledem na politické dění (např. poslanec Fojtík pátrající po své jmenovce ve Federálním shromáždění). Autor/Zdroj: /Filmový přehled