Neříkej hochu, že máš mne rád

Filmová ilustrace písničky Karla Hašlera: Ve světel záři se zatřpytil sál, každý si zpíval, každý se smál, Pierot k tanci nes na loktech svých ženu jak bělostný sníh. Když hudba k tanci jim přestala hrát, do noci vyšli si v kvetoucí sad, k fontáně staré pod jasmínu květ, Pierot děvče si ved. V tajemné měsíční záři šeptal ten zjev svůdných tváří: eříkej, hochu, že máš mne rád, podej mi ruku svou jemnou, neříkej, že budeš vzpomínat na chvíle lásky tvé se mnou, neříkej, hochu, že máš mne rád, podej mi raku svou jemnou, neříkej, že budeš vzpomínat na chvíle lásky tvé se mnou! Pierot ve klín svou hlavu jí klad: "Pro tebe drahá, dnes zemřel bych rád!" Ona se smála: "Jak hloupý jsi hoch, to bys udělat moh? Jak je to hloupé chtět pro lásku mřít, láska toť život, kdo rád má, chce žít, přimkni se ke mně jen, hochu můj, blíž, vyprázdni rozkoše číš!" Ústa mu zlíbala dlouze, šeptajíc v horečné touze: Neříkej, hochu, že máš mne rád, ... Vypili do dna tu rozkoše číš, pak řekla: "Sbohem!" "Kam jdeš?" "Ty víš! Odcházím dříve než necháš ty mne. Jsem horší já tebe? Dím: Ne!... Pivot je krátký a velký je svět, štěstí tak málo a tolik v něm běd, je tolik mužů a každý chce žít, ... všechny chci zradit a jít!" Pierot cosi chtěl říci, vyčeš však na její líci: Neříkej, hochu, že máš mne rád, … Autor/Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I. Zachovala se dodatečně ozvučená kopie. Autor/Zdroj: Březina Václav/noticka