Kreutzerova sonáta

Pokud jde o míru nepřízně ze strany konzervativní části společnosti, Machatého Kreutzerova sonáta se nachází ve stínu nejen Erotikonu či Extase, ale i výchozí předlohy. Provokativnost Tolstého názorů na instituci manželství totiž vedla k častým cenzurním obstrukcím vydání této knihy (český překlad byl konfiskován v roce 1890), což mohl být jeden z důvodů režisérovy volby adaptace tohoto námětu. Při samotné realizaci se Machatý nesnažil o vytvoření iluze ruských reálií, což mu umožnilo dát příběhu modernější podobu a nadčasovost. Navzdory režisérovu pobytu v Hollywoodu (1920-1922) je třeba filmovou inspiraci díla hledat v německé kinematografii, a to u expresionismu a kammerspielu. Ovšem spíše než o programové přihlášení se k těmto směrům, v polovině 20. let 20. století přece jen již odeznívajícím, se v případě Kreutzerovy sonáty jedná o letmé tvůrčí doteky. Při výběru hlavních představitelů Machatý již u svého dlouhometrážního debutu neváhal upřednostnit vhodnou fyziognomii před hereckými zkušenostmi. Po boku hvězdy českého němého filmu J. W. Speergera se objevují neherci - Eva Byronová a Miroslav Paul. V této volbě se odráží fakt, že vedle správného provedení herecké akce sehrává u Machatého při vyprávění příběhu velmi důležitou roli vizuální složka, charakteristická pečlivou kompozicí záběrů a použitím funkčních obrazových symbolů. Jak bylo pro ambicióznější české projekty v polovině 20. let příznačné, natáčení náročnějších scén Machatý s kameramanem Ottou Hellerem realizovali v prostornějších vídeňských ateliérech v Schönbrunnu. Velkolepější provedení zvyšovalo prodejnost českých filmů do zahraničí, což byl i případ Kreutzerovy sonáty, označované domácí kritikou za umělecky nejzdařilejší titul daného výrobního roku. Hudební doprovod: Pavel Fajt Avantgardní hudebník a bubeník, pohybující se na pomezí world music, art-rocku, ale i experimentální elektronické hudby, patří mezi přední osobnosti české alternativní scény. Byl členem kapel Dunaj a Pluto, vystupoval s řadou uznávaných hudebníků, např. s Václavem Koubkem, Ivou Bittovou nebo Stepanidou Borisovou. Pravidelně se věnuje i scénické a filmové hudbě. Společně s Peterem Grahamem složil hudební doprovod pro snímek Kreutzerova sonáta, který premiérově odehrál v londýnském Barbican Centre. www.fajt.cz Jiří Horníček, Zdeněk Blaha Letní filmová škola 2011