Světový unikát z Ruprechtova

Kamera najíždí na jednotlivé detaily větrného mlýna a z komentáře se dozvídáme, že se jedná o světový unikát - je to jediný větrný mlýn z Halladayovou turbínou, která je funkční. Ruprechtov lze nalézt na náhorní plošině Drahanské vrchoviny, která je od 17 století centrem větrného mlynářství. Čtvrtý z vrcholů pomyslného čtyřúhelníku je propast Macocha, další je vysílač Kojál, větrná elektrárna Drahany, tím čtvrtým vrcholem je obec Ruprechtov. Odlesněná krajina spolu s nadmořskou výškou okolo 500 m. nad mořem zaručuje stálý příliv větrů. Původní zděný větrný mlýn vybudovaný v roce 1873 byl klasického holandského typu. Měl větrné kolo o čtyrech perutích a otočnou střechu. Bohužel tento mlýn, ani jeho podoba se nedochovala do dnešních dob. Po několika letech provozu byl mlýn zničen větrnou smrští, která paradoxně přispěla k jeho modernizaci, a z hlediska dnešního pohledu k jeho unikátnosti. Dodnes si nikdo neumí vysvětlit, kde se majitel mlýna, mlynář Wágner setkal s Halladayovou turbínou. Pamětníci tvrdí, že se po oné vichřici vydal do Čech, možná až do Francie, aby si prohédl moderní metody mletí. Po návratu sestavil dřevěný model s větrným kolem a dvěma kormidly podle amerikánského vzoru. V letech 1882 - 1884 nainstaloval Wagner na střechu svého mlýna velkou větrnou turbínu, která měla dvojité kormidlo. Kolo turbíny bylo nebo vlastně je tvořeno věncem stavitelných žaluzií, které se dají ovládat táhly, umožňující vhodný náklon žaluzií vůči větru. S využitím této turbíny semlel Wágner 2x víc obilí, než okolní mlynáří, (skoro 10 metráku denně),ale i tak stavba v ceně 5600 rakouských zlatých Wagnera zadlužila. K tomu se při manipulaci s obilím zabil mlynářův syn, a tak byl Wágner na práci sám. Mlýn šel tudíž do prodeje a pak do dalšího až posledním majitelem byl Jan Tesař, který byl i s rodinou v roce 1948 vystěhován z Ruprechtova. Mlýn naštěstí nebyl znárodněn, ale různé organizace a majitelé na něm hospodařili po svojemu.Naštěstí obec nechala vyspárovat kamenné zdivo a vyměnit střechu. Podmínky k rekonstrukci byly vytvořeny až v roce 1990 a do dnešní podoby byl zrekonstruován dědici posledního majitele. Větrná turbina tohoto typu měla na území české republiky - daleko později než Wagnerova - 2 napodobeniny, mlýn v Sivicích a mlýn ve Tvarožné. Ani jedna z nich se nedochovala a podobný osud čekal i Ruprechtovský mlýn. Konstrukce kola totiž během sedmdesátých let úplně zchátrala. V roce 1992 vypracovali manželé Sládkovi, dědici posledního majitele mlýna, projekt na obnovu turbíny. A protože se nedochovala žádná dokumentace, tak jediným vodítkem pro obnovu byly fotografie z 30-let. Z fotografií odvodili velikost kola a také všechny součástky k tomu patřící. Navíc měli k dispozici i technický výkres patentu Halladayovy turbíny, zapůjčené technickým muzeem v Brně. A také archiv historika techniky Jiřího Jaroše. Rekonstrukce začala v roce 1994 a již v únoru 1995 byla do výše 16 metrů zdvižena na střechu mlýna turbína o průměru deseti metrů a váze okolo 2 tun. Mlým je dnes chloubou a ozdobou Ruprechtova, konají se zde výstavy po domluvě i návštěvy. To přes zimu, protože v létě je Dánskou cestovní kanceláři Novasup nabízen k rekreaci. Ruprechtovská větrná Halladayova turbína s výkonem 6 Kw je završením jedné etapy větrných motorů. Po ní již přišly mnohalopatkové celokovové turbíny a tuto vývojovou etapu končí větrné elektrárny o výkonu 2 MWh. Svým provedením nemá tato turbína ve světě obdoby, dokonce ji nemá ani muzeum větrných motorů v Německém Gefhornu, ba ani holanďané, země větrných mlýnu ji nemají. Je pouze a jedině v Ruprechtově. Proto je tento mlýn navržen k zapsání do knihy světových památek kulturního dědictví UNESCO. Celý film je dokreslován záběry mlýna a turbíny Edward52 a jeho archív, s využitím filmového komentáře podle filmu