Komabrutální duel

Když se parta kamarádů rozhodne natočit si v amatérských podmínkách horor, občas z toho vznikne nesmrtelná klasika kalibru Smrtelného zla Sama Raimiho nebo Vesmírných kanibalů Petera Jacksona. Většinou ale výsledek připomíná spíš otravné domácí video z babiččiných narozenin doplněné o pár krvavých efektů. V některých případech, kam patří třeba francouzský Ogroff nebo německý Komabrutální duel, ale tvůrcům nechtěně vyroste pod rukama neodolatelně naivistická monstrozita, která evidentně vznikala bez špetky soudnosti, zato s maximálním nadšením. Režisér Heiko Fipper a jeho tým chtěli natočit nekompromisní humusný gore fest, kde permanentně chlístají hektolitry krve, kde se provádí bolestivé mučení a kde brutálních útoků nejsou ušetřeny ani těhotné ženy. Problém ale je, že veškerá krev ve filmu je očividně hodně naředěná šťáva, speciální efekty vypadají jak z divadelního představení žáků základních škol a přepálené násilí působí absurdně směšně. Děj filmu se ztratil někde v natáčecím procesu a inscenační neschopnosti tvůrců, takže film působí jako série nahodilých, nonstop brutálních výjevů. Na fanouškovských webech se někdy objevuje názor, že Komabrutální duel je jeden z nejextrémnějších filmů všech dob. Obvykle za ním ale následuje prohlášení, že si diváci musí odmyslet totálně fušerské zpracování. My naopak tvrdíme, že abyste si Fipperovo dílko dokázali plně vychutnat, musíte jeho fenomenálnímu neumětelství věnovat stejnou pozornost jako jeho nezřízené krvelačnosti. Aero