Šlechticem bez rodokmenu

V roce 1870, po smrti barona Zeidlera získávají panství v Korozlukách Richtterové, v jejichž držení byl zámek několikrát módně upravován. Tyto úpravy jsou sice doloženy především v interiérovém vybavení a pohodlnějším zařízení, ale bezesporu bylo zasahováno i do parku, zejména v přínosu kultivarů a exotů. Josef Richtter, zemský rada (1848–1922), byl vášnivým přírodovědcem a okolí Korozluk a právě krajina Českého středohoří mu poskytovala příležitosti pro studium přírody. Pěstoval vzácné exotické rostliny ve sklenících a začal zakládat přírodní park, dnes přírodní rezervace Jánský vrch. V majetku Richtterů bylo korozlucké panství se zámkem na svahu Jánského vršku do r. 1946, kdy jim bylo na základě dekretu č.108/45 zkonfiskováno. Od roku 1946 do roku 1952 zámek sloužil jako ubytovna pro osídlování českého pohraničí, byl využíván pro ubytovávání rodin z pobaltských států, zakarpatské Rusi, Ukrajiny, Slovenska atd. V roce 1953 je zámek předán k užívání odbornému zemědělskému učilišti Bilina. Protože vlastní zámek byl pro potřeby učiliště malý, byla na místě parteru přistavena nová budova školního internátu. Zařízení zámku bylo odvezeno, postupně v úpravách zmizela i výzdoba interiérů, včetně dřevěných kazetových stropů. K zámku byla přistavena kotelna na pevná paliva a další malé, účelové stavby. Po zrušení učiliště v roce 1970 byl zámek užíván jako administrativní budova Státního statku, v jehož majetku byl už velmi devastován. Poté byl opuštěn a ponechán osudu. Rozpadající se zámecká budova, s vytrhanými podlahami, zborcenými stropy a rozebraným zbytkem ostění, s propadanými střechami a opadanou fasádou byla pak určena k demolici, a to demoličním výměrem z roku 1988. Až přišel nový zámecký pán ing. Miroslav Perout, který se postaral o zázrak. Zámek byl zcela nedávno zpřístupněn veřejnosti a ožil bohatým programem. Zdroj: Česká televize