Nezorané meze

V období uvolněného Pražského jara roku 1968, kdy se lidé po dlouhé době odvažovali vyslovovat nahlas své názory, natáčel Jan Špáta na českém venkově reportážní dokument o dopadech kolektivizace zemědělství. Hovořil s několika rolníky, kteří odmítli vstoupit do družstva a zaplatili za to živořením na vzdálených, neúrodných políčkách. Mluvil i s důchodkyněmi, které celý život dřely, ale stát jim přiznal tak malý důchod, že jim nezbylo než ve vysokém věku pracovat; s obyčejnými lidmi, kteří popisovali dopad znárodňování na pracovní i lidskou morálku. Poetický snímek plný krásných záběrů přináší neotřelý pohled na český venkov v předvečer příchodu okupačních vojsk. Zdroj: festival Jeden svět 2008