Pán plamínků

Hrdina hry je přesvědčen, že je obětí soustředěného špehování a psychického nátlaku. Jeho žena Pavla se obává o jeho duševní zdraví a proto se obrátí s prosbou o radu a pomoc k spisovateli a disidentovi Tischerovi a jeho ženě. Tischer je však sám sledován STB a protože Pavla před časem pro něho opisovala jeho texty, vzbudí v STB podezření, že pro něj pracuje dodnes. Je kontaktována, vyslýchána, styky s Tischerem popírá. Mezitím je - díky Tischerovi - Jan hospitalizován na psychiatrii, STB toho však využije a dosáhne toho, že je Jan propuštěn předčasně domů. Doma jeho perzekuční blud pokračuje a naráží na skutečnou perzekuci, které je vystavena jeho manželka. STB se ji pokouší zlomit a přimět ke spolupráci. Pavle záleží především na tom, aby byl znovu léčen a doléčen Jan a tak ve svém zoufalství, osamělá, vymyslí složitou zápletku, inscenuje situaci, v níž je Jan přistižen při pokusu o sebevraždu a odvezen znovu do nemocnice. Janův psychický stav je vážný a léčení si vyžádá dlouhou dobu. Pavla přišla o místo, o manželovu důvěru, přesto je odhodlána vytrvat v manželství, pomáhat uzdravení manžela. Je to hra o dvojím šílenství. Jedno je psychické, druhé je šílenství normality, která mocensky zasahuje do nejniternějších práv a svobod člověka. ( Zdroj: Československá televize )