Nová pohádka Vladimíra Drhy O perlové panně je natočena podle původního scénáře spisovatele a básníka Pavla Šruta. Spíše než o klasickou pohádku jde o romantickou rytířskou baladu, jejíž dějová linie volně vychází ze Cervantesova románu o cestě dona Quijota za poznáním. – Ve Šrutově a Drhově verzi jsou ovšem Quijotové dva. Tím „klasičtějším“ je stárnoucí rytíř Kornelius (Jaromír Hanzlík), jenž ztratil paní svého srdce. Po roce marného hledání se zavřel ve věži svého hradu Kudla s obrazem ztracené manželky a čeká na zázrak. Obraz krásné dívky je jeho největším pokladem a zároveň příslibem, že se mu naplní sen po shledání. Z dobrovolného vězení ho nevytrhnou ani přátelé, rytíři Žejdlík a Trumpeta (Otakar Jirák a Jan Hartl), veselí kumpáni, kteří využívají Korneliovy pohostinnosti. Kornelius vyjede z hradu, teprve když mu černý rytíř Cyprián ukradne jeho drahocenný obraz. Na zloducha však nepůsobí krása portrétované ženy, nýbrž pověst, podle níž umí krásná paní plakat pravé perly. – Druhý „Quijot“, mladý komediant Vendelín (Filip Blažek), nemá ušlechtilý původ. Nechává se neomylně vést náhodou a svým snem. Do služby se chce dát jedině Lásce. Seznámí se s krásnou dívkou Lucií, již na rozdíl od přihlížejících měšťanů jeho kousky nepohoršují. Jejich láska musí překonat mnoho překážek, protože Lucie vypadá přesně jako Perlová panna z tajemného obrazu. – Po mnoha soubojích, bitkách a honičkách se na hradě Kudla koná šťastná svatba. Kornelius najde v Lucii dceru své dávné lásky a ve Vendelínovi zetě. – Pro realizaci složitého příběhu si Vladimír Drha vybral mnoho herců, kteří se objevili již v jeho předchozím snímku O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli (1996). Vyprávění osciluje mezi stejně důležitými dějovými liniemi, provázanými několika styčnými body. Celek se tak rozpadá do tří poloh: poetické pohádky o Vendelínovi a Lucii, donkichotského příběhu rytíře Kornelia a akčního historického snímku. Poeticky moudrá poslání typu „Mladí lidé vidí očima, starší se naučí vidět srdcem a vzpomínkami“ ovšem povlávají filmem bez většího efektu a významu. – Koproducentem pohádky byla firma Tři bratři production, studio agentury K+K art. Nejspíše vlivem tohoto vkladu a nadšení tvůrců pro šerm a historické zbraně se romantická pohádka stala přehlídkou šermířských soubojů, hospodských rvaček a jezdeckých scén, jimiž vrcholí většina sekvencí. Přičteme-li ještě doslovné odkazy na blouznivé sny dona Quijota (které budou dětskému publiku zřejmě nepochopitelné), je zřejmé, že Drhův snímek není určen nejmenším divákům.
Zdroj: -rapl- / NFA (Filmový přehled)
