Vlažná voda pod červeným mostem

Zatímco u jiných filmů, které natočili slavní režiséři na sklonku života, lze v lepším případě uctivě přehlížet nedostatky či vyhýbat se srovnání s vrcholnými díly jejich tvůrců, Imamurův poslední celovečerní snímek jednoznačně prokazuje jeho tvůrčí svěžest. Navíc svou originalitou a vyvážeností hravě strčí do kapsy výtvory mladších konkurentů. Uhrančivé dílo o ženské sexualitě a mužském egu zasazené do současnosti vychází z premisy připomínající staré legendy či mýty. Hrdina, jehož v profesním i osobním životě opustila štěstěna, se dozví o místě, kde má být ukryt poklad velké ceny. Jde o starý dům u červeného mostu v malém přímořském městečku. Když bájné místo najde, seznámí se i s jeho obyvatelkou, pohlednou mladou ženou Saeko. Ta má nezvyklé tajemství: kdykoli dojde sexuálního vyvrcholení, začnou se z ní řinout gejzíry vlažné vody. Vlastnost, kterou Saeko stydlivě skrývá, probouzí na jedné straně vášeň i sebevědomí v hrdinovi, na druhé straně představuje pilíř lokálního ekosystému. Poslední celovečerní snímek Imamury Shōheie okouzluje diváky především svou dokonale bezprostřední živelností, ale i nadsázkou a komplexností, s nimiž rozvádí svou psychoanalyticky symbolickou premisu. Eigasai 2013