Zkrocené světlo

Člověk ze své podstaty vnímá světlo tak, že od Slunce přichází do všech koutů, pokud mu v cestě nestojí překážka. Pak vznikne stín. Světlo se totiž podle prostého pozorování šíří přímočaře všemi směry. A k tomu ještě hodně rychle. Ve světě závislém na toku informací je rychlost jejich přenosu nejžádanější vlastností. Takovou službu může lidstvu poskytnout právě jen světlo. Jenomže do vzniku optických vláken si málokdo dovedl představit, že se světlo vydá takovou cestou, kterou mu poručíme. Dnes je to běžná skutečnost a vědecká disciplína, která se zkrocením světla zabývá, se nazývá fotonika. Její výsledky s chutí užívá ze všech stran nás obklopující elektronika. Mnohé jistě překvapí, že tady našel základ například syntetizér českého jazyka, tedy stroj, který mluví umělou řečí, od té lidské k nerozeznání. Světlem se měří dokonce i čas a to s obrovskou přesností. Světelné kabely přenášejí dnes i naše telefonní hovory, SMS i MMS zprávy a dokonce i videa na obrovské vzdálenosti. Jsou jimi totiž vybaveny telekomunikační centrály po celém světě. Světlo nám slouží i v mikrosvětě. Pokrok skrytý v malých počítačových čipech a obdobných zařízeních by byl bez vynálezu nanovlákna nemyslitelný. Opět možná mnohé překvapí, že tento objev je již značně vousatý. Jeho šlechtěním se mimo jiné již léta zabývá Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR.