Maigret

Komisař Maigret vyšetřuje útok na Emila Ducraua, majitele remorkérů a přístavních doků, lodí, domů a tančírny a mnoha dalších nemovitostí. Muže někdo bodl do zad a hodil do řeky, naštěstí byl poblíž lékař, který zahájil resuscitaci a muže zachránil. Ducrau je celkem nerudný muž, tvrdí, že si nic nepamatuje a s Maigretem zrovna ochotně nespolupracuje. Ducrau si libuje v tom, že svého syna Jeana, dceru Berthu i svou manželku neustále zesměšňuje a uráží a vyčítá jim, že jim jde pouze o jeho peníze a jmění. Ducrau se netají tím, že má milenky, často se stýká také s Alinou, dcerou svého podřízeného. Ducrau ovšem popírá, že by s ní měl milostný poměr. Aline je hezká, ale duševně zaostalá mladá dívka, která má dítě, kdo je jeho otec, to zatím Maigret nezjistil. Vypadá to, že Aline a Jeana spojuje silné citové pouto. Pak dojde k další smutné události, Jean spáchá sebevraždu, v dopise na rozloučenou se přízná, že to on napadl otce. Maigret si ale myslí, že Jean vzal vinu na sebe, aby někoho ochránil. Pak se objeví na scéně další oběšenec, dělník od zdymadla, Bébert. Tentokrát je však evidentní, že je sebevražda pouze fingovaná. Maigret vypátrá, že Aline skutečně není Ducrauovou milenkou, ale jeho dcerou, kdysi měl totiž se ženou svého podřízeného poměr. Otcem Alinina dítěte byl Bébert, Ducrau se s ním kvůli tomu popral, Bébert ho ale přemohl, bodl ho a hodil do řeky. Jean si myslel, že otce bodla Aline, a protože ji měl rád, vzal vinu na sebe. Netušil, že Aline je jeho sestra. Ducrau se chtěl Bébertovi za vše pomstít, za to, že ho bodl, za to, že je jeho syn mrtvý, i za to, že zneužíval jeho mentálně zaostalou dceru, proto ho zabil.