Obsah filmu Sup bělohlavý
V minulém století se jeho stavy v přírodě velmi ztenčily. V Zoo Zlín se už téměř 20 let věnují umělému odchovu.
Na naší planetě najdeme miliony různých živočichů, ti jsou reprezentováni miliardami jedinců. S jejich životy souvisí smrt. Příroda má celou řadu mechanismů, jak si s mrtvými těly poradit. Začíná to u různých baktérií, pak přicházejí třeba hrobaříci a jiné druhy nekrofálních brouků a hmyzu. No, a pak obratlovci, ryby, plazi, savci, ptáci. Mezi nejznámější patří asi hyeny a supi. Zvláště supy bereme jako představitele něčeho, čemu říkáme zdravotní policie. I takto prospěšný pták se dostává do problémů a dnes mizí z obrovských...
V minulém století se jeho stavy v přírodě velmi ztenčily. V Zoo Zlín se už téměř 20 let věnují umělému odchovu.
Na naší planetě najdeme miliony různých živočichů, ti jsou reprezentováni miliardami jedinců. S jejich životy souvisí smrt. Příroda má celou řadu mechanismů, jak si s mrtvými těly poradit. Začíná to u různých baktérií, pak přicházejí třeba hrobaříci a jiné druhy nekrofálních brouků a hmyzu. No, a pak obratlovci, ryby, plazi, savci, ptáci. Mezi nejznámější patří asi hyeny a supi. Zvláště supy bereme jako představitele něčeho, čemu říkáme zdravotní policie. I takto prospěšný pták se dostává do problémů a dnes mizí z obrovských území svého původního výskytu. S přispěním člověka se vymírání živočišných druhů velmi zrychluje. Mizí nadměrným lovem, ztrátou přirozeného biotopu, pytláctvím a podobně. Tragický osud se nevyhýbá ani dravým ptákům. Člověk je na jednu stranu obdivuje, chtěl by se jim rovnat v rychlosti, bystrosti, obratnosti, dává si je do erbů, ale zároveň je také nemilosrdně pronásleduje a hubí. Výčet těch, jejichž křídla nad našimi hlavami již nikdy nezasviští, je velmi dlouhý.
Některé druhy jsme vyhubili přímo. Jiné byly jen ve špatný čas na špatném místě. To je také případ veleorla z Nového Zélandu. V době kdy žil, byl pravděpodobně největším dravcem světa. Větší samice s rozpětím až 3 metry mohly vážit i 15 kilogramů. Gigantický dravec lovil gigantickou potravu. Tou byli i velcí ptáci moa. Když je místní domorodci někdy kolem roku 1400 vyhubili, zmizel i veleorel. Jeho vyhubení tak souviselo s vyhubením jiného druhu, s jinou destruktivní činností člověka. Podobně je na tom i dnes celá řada jiných dravých ptáků, mezi nimi i supi. I když nejsou zabíjeni přímo, může člověk za jejich mizení. K největším úbytkům dochází v Asii. V zemích, kde v posledních létech používali veterináři nesteroidní antirevmatikum Diclofenac. Požírání zdechlin domácích zvířat, léčených tímto preparátem, mělo pro supy fatální následky. Poté, co takto uhynulo 99 procent populace 3 druhů asijských supů, bylo naštěstí používání tohoto léku v Asii zakázáno. Nebezpečí ale nebylo zažehnáno. Diclofenac není patentově chráněn a je pod mnoha značkami vyráběn v několika zemích. Před několika léty začal být ve velkém používán veterináři v Africe. Kolik času zbývá africkým supům?
Právě vysoký stupeň ohrožení vede k tomu, že se zoologické zahrady zaměřují na chov supů. Supi se ve zlínské zoologické zahradě chovali již v 70. létech. Ale nejvýznamnějším byl příchod 3 samic supa bělohlavého v roce 1999. Chovné páry jsou umístěny v zařízení nepřístupném veřejnosti. Část zvířat mohou návštěvníci obdivovat v průchozí voliéře. Významnou součástí chovatelské práce je mezinárodní spolupráce a výměna zvířat. Zlínská populace supů byla takto posílena novými jedinci dovezenými z holandské zoo. Každý nový sup má implantovaný mikročip s charakteristickým kódem, který je potřeba před vypuštěním do voliéry zkontrolovat.
Největší napětí prožívají chovatelé nejen při sestavování párů, ale i v okamžiku kdy se objeví první vejce. Vyklube a odchová se první mládě. To je dost dlouhá doba na to, aby se v průběhu odchovu mohlo něco stát. Aby se u tak vzácných odchovů zabránilo ztrátám, dávají ve zlínské zoo přednost umělé inkubaci. Vejce po snesení odeberou a umístí do inkubátoru. Chovný pár tak donutí k další snůšce, což se po ztrátě prvního vejce stává často i v přírodě. Druhé vejce je pak vyměněno za podklad. Krátce před líhnutím je vejce vráceno do hnízda. V roce 2009, 10 let od příchodu do zlínské zoo, zde sup bělohlavý poprvé úspěšně vyhnízdil. Odchov je časově náročný, mládě totiž zůstává na hnízdě 4 měsíce a plně se osamostatňuje až po 8 měsících.
Sup bělohlavý byl kdysi hojným dravcem jižní Evropy. V minulém století se jeho stavy v přírodě velmi ztenčily. Na vině bylo ničení biotopů a hlavně změna hospodaření na horských loukách. Nejvýznamnějším faktorem tohoto úbytku bylo to, že ubylo pastevců. Když ubylo pastevců, ubylo i stádových zvířat. Supi, kteří se živí mršinami, ztratili zdroj obživy. V současné době probíhá reintrodukční program pod vedením neziskové organizace Green Balkans také v Bulharsku. Nedostatek zdrojů obživy tam řeší vytvořením speciálních krmovišť. Do mezinárodního reintrodukčního programu se zapojila i zlínská zoologická zahrada se svým prvním odchovaným supem bělohlavým.
Zdroj: Česká televize < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Bez komentáře :-).
Přidat komentář jako první.