Borgiové [TV seriál]

Řím roku 1492, centrum křesťanského světa, sídlo papežství. Papež měl moc korunovat krále a mohl je také koruny zbavit, měl sílu ovlivnit chod impérií. Papež Innocent VIII. umíral, církev se utápěla v korupci a papežský trůn byla výhra, kterou chtěl každý… Seriál Borgiové je ucelený nepřikrášlený portrét jednoho z nejvíce fascinujících rodů minulosti. Oscarem oceněný Jeremy Irons hraje Rodriga Borgiu - vychytralého, manipulativního patriarchu rodinného klanu, který stoupá do nejvyšších kruhů moci na pozadí renesanční Itálie. Buduje své impérium prostřednictvím korupce svaté katolické církve a nastoluje nelítostnou nadvládu síly a okázalé krutosti. Seriál začíná v době, kdy Rodrigo podplácí, kupuje si a protlačí se na cestu k papežství, stává se papežem Alexandrem VI. Po boku mu stojí jeho dva machiavelističtí synové Cesare a Juan a skandálně krásná dcera Lucrezia. Seriál se odehrÍ
?vá v jednom z nejvýznamnějších období historie - právě vrcholí renesance a je objevován Nový svět. Současníci Da Vinciho, Michelangela a Medicejských - Borgiové byly kontroverzní a kacířští, ani ne tak proto, že prováděli činy do té doby neslýchané, ale proto, že v tom byli lepší, než jejich nepřátelé. A přitom se dopustili prakticky každého ze seznamu hříchů a nemálo dalších sami vymysleli.

Epizoda 1:
Píše se rok 1492. Západní svět prochází hlubokou změnou. Kolumbus se plaví směrem do Nového světa. Středověké instituce se drolí. Papež Innocent VIII. umírá. Boj o nástupnictví je politická šachová partie. A tak jsou otevřeny dveře pro tu nejvíce fascinující, politicky obratnou a ambiciózní rodinu z těch, co kdy usilovaly o papežství - pro Borgie. Starý papež Innocent na smrtelném loži lamentuje nad pošpiněním trůnu svatého Petra a ptá se shromážděných kardinálů: "Kdo jej očistí?". Mnoho vážených italských šlechtických rodů očekává, že té cti se dostane jim. Ale je to arogantní Španěl, Rodrigo Borgia, s obratným přispěním svého syna Cesareho, kdo si dokáže, pomocí uplácení a podvodů, umést cestu k papežství. Rodrigo Borgia je teď papež Alexander VI. Alexander má málo času vychutnat si skvělé taktické vítězství, poněvadž musí řešit rozpory uvnitř rodiny. Cesare má na otce vzt
ek kvůli jeho rozhodnutí, že se musí stát kardinálem, zatímco jeho mladší bratr Juan dostává místo v čele papežské armády. Jejich krásná sestra Lucrezia, pouze dvanáctiletá, zatím stojí mimo rodinný mocenský boj a jejich matka Vanozza je odsunuta do pozadí. Vzrůstá odpor mezi šlechtickými rody, zvláště pak kardinálů Della Rovereho a Orsiniho. A samozřejmě další nepřátelé čekají na příhodný čas, zatímco osnují plány jak svrhnout Borgie.

Epizoda 2:
Zatímco se Alexanderova nová láska Giulia zabydluje v paláci nedávno zesnulého kardinála Orsiniho, papežovi nepřátelé se proti němu dávají dohromady. Mocné kolegium kardinálů, na jejichž hlasech Alexanderova síla závisí, je rozdělené. Papež tedy plánuje opanovat prostor vytvořením nových postů a obsadit je svými spojenci včetně Cesareho. Nepřátelská frakce s Della Roverem v čele získává silnou zbraň - svědka sexuálního poměru mezi papežem a Giuliou. Jistá služka je připravená podat svědectví, že viděla tuto ženu přicházet a odcházet tajnou podzemní chodbou. Lucrezia se cítí zmatená, jakoby chycená v emocionálním minovém poli mezi otcovou milenkou a svou zavrženou matkou. Okouzlující Giulia je jí sympatická a vytvořila si s ní blízký vztah. Během příprav na formální proces proti Alexanderovi vysílá Cesare Micheletta, aby se infiltroval do Della Rovereho tábora. Michelettovi se opravdu podařÍ
? získat kardinálovu důvěru a dozví se informace o jeho plánu sesadit papeže. Borgiové nechají svědka papežovi chlípnosti zlikvidovat, Della Rovereho plány zmaří a upevní Alexanderovu moc nad Vatikánem.

Epizoda 3:
Ve Španělsku zuří inkvizice a královna Isabella vykázala židy. Papež Alexander v tom vidí příležitost, jak doplnit vyprázdněné pokladnice a nabídne jim vstup do Říma, samozřejmě za poplatek. Potřebuje si také zabezpečit mocenskou základnu před nepřátelskými státy a hodlá k tomu využít Lucrezii. Musí se vdát politicky výhodně, ale za koho? Rodina utratila všechny peníze, aby uplatili cestu k papežství, tudíž kde teď vzít peníze na přiměřené věno? Jednou z možností jsou příjmy plynoucí z přijetí tureckého prince Djema, jehož nevlastní bratr se snaží zbavit Djema možného nástupnictví v Konstantinopoli. Lucrezia a Juan si k přátelskému princi vytvoří blízký vztah, Lucrezia se mu svěřuje se svou úzkostí z manželství, které se pro ní chystá. Kardinál Della Rovere po zmařeném pokusu sesadit Alexandera prchne k výstřednímu Neapolskému dvoru a snaží se ho získat jako spojence proti papeži.
Cesare chce zbavit rodinu nepřítele jednou provždy a posílá Micheletta, aby Della Rovereho zavraždil. Tento pokus selže, avšak alespoň znovu zmaří kardinálovi plány. Alexander nyní může přislíbit ruku Lucrezie Giovannimu Sforzovi, což vytvoří spojenectví s mocnými seveřany z Milána. A když se ukáže, že Djem má pro Alexandra větší cenu mrtvý než živý, nově jmenovaný kardinál Cesare vzdoruje úkolu zabít ho…

Epizoda 4:
Lucrezia žádá Giulii, aby jí pomohla připravit se na svatební den. Nicméně je velmi nešťastná, když se dozví o rozhodnutí otce, že její matce Vanozze není dovoleno svatby se zúčastnit. Cesare, který stále sleduje počínání Della Rovereho, posílá špiona, aby ho následoval do Florencie, kde kardinál hledá spojenectví se silnou a velice bohatou rodinou Medici. Chce, aby umožnili průchod francouzského vojska přes jejich území a konzultuje s politickým poradcem rodiny Machiavellim. Lucrezia a pro ni naprosto cizí Giovanni Sforza, jsou velkolepě oddáni, ale svatební hostina brzy zhořkne. Na začátku přispěje nezodpovědný bratr Juan urážlivě oplzlou hrou. Atmosféra dále houstne, když Cesare přijde se svou matkou Vanozzou. Jedná se o závažné porušení etikety, které znovu uráží starobylé rodiny, pro které jsou Borgiové obtížně tolerovatelní povýšenci. A situace se ještě zhorší, když Cesare tančí a bez
ostyšně flirtuje s Ursulou Bonadeo, manželkou mocného barona. Giovanni se cítí hluboce dotčený, ale dusí vztek v sobě, dokud nedostane Lucrezii samotnou, aby brutálně dovršil svatební den. Den, který pro Lucrezii začal nadějí a vzrušeným očekáváním, končí v pochmurném rozjímání o nešťastné budoucnosti.

Epizoda 5:
Lucrezia se snaží vyrovnat se svým novým životem, v jejím vztahu s manželem se střídá naprosté přehlížení se sexuálním násilím. Jejím únikem je silná náklonost k pohlednému mladému podkonímu Paolovi. Papež Alexander, sžírán pocity viny, že v politickém zájmu rodiny donutil svou dceru vstoupit do tak pokořujícího manželství, se obrací na bratrance svého zetě, kardinála Ascania Sforzu, aby pro jeho dceru zajistil ochranu před násilnickým a pletichářským mužem. Cesare se snaží přesvědčit Machiavelliho, aby zrušil dohodu s Della Roverem, která zahrnuje dovolit průjezd francouzských vojsk přes Florencii. Výměnou papež nabízí umlčet buřičského kazatele Savonarolu, který upoutává davy bouřlivým odsuzováním Medicejských. Cesare se zamiluje do Ursuly, manželky mocného barona, jehož urazil na Lucreziině svatbě. Jak se pochybné milostné avantýry sourozenců Borgiových vyvíjí, stále více sebevěd
omá Lucrezia nabádá Paola, aby poškodil, nebo špatně zajistil jezdecké sedlo jejího manžela. To způsobí, že Giovanni spadne a zlomí si nohu, což ho zneschopní a dočasně zabrání znásilňování. Cesare také zaútočí na svého rivala. S pomocí Micheletta zabije Ursulina manžela. Je to poprvé, co osobně vzal někomu život, ale nebude to naposledy…

Epizoda 6:
S Giovannim upoutaným na lůžku kvůli jeho zranění má Lucrezia dostatek svobody a užívá si vášnivý poměr s urostlým podkoním Paolem. Cesareho vztah s Ursulou je v troskách, když Ursula zjistí, že Cesare zabil jejího manžela. Navzdory jeho upřímným prosbám a omluvám, že to udělal pro ní, Ursula odchází do kláštera. Della Rovere dorazil do Paříže a učiní králi nabídku, aby vtrhl do Itálie, sesadil papeže Alexandera a pomohl na papežský stolec jemu a on pak bude podporovat nárok Francie na Neapol. Francouzský král Karel, v podstatě voják, je připraven nabídku přijmout. Alexanderovou odpovědí na francouzskou hrozbu je spojenectví s Neapolí, zpečetěné svatbou nejmladšího syna Joffreho se starší, smyslnou princeznou Sancií. Juan se stále více vymyká kontrole, Vanozzina muže zmlátí jako psa, a když ho Alexander pověří, aby zařídil svatbu mezi Joffre a Sancií, ohrozí celou dohodu sexem s ní. Když pozd
ěji Joffre vyzvídá detaily o Sancii, Juan odpoví “ona je anděl zrozený ze země neapolské”. A sám má v úmyslu ochutnávat ovoce té země kdykoliv se mu zachce.