Móric Beňovský

Gróf (čli hrabě) Matúš Móric Michal František Serafín August Beňovský, dříve psáno Beňowský, se narodil ve slovenském městečku Vrbové nedaleko lázní Piešťany. Jeho otec Samuel Beňovský byl vojenským plukovníkem, matka Rozália, rozená Révayová byla vdovou po generálovi Peštvármedeiovi. Móric měl dvě sestry a dva bratry. Přesné datum jeho narození je poněkud nejasné, prameny uvádějí několik různých údajů, z nichž nejpravděpodobnější je 20. září 1746. Stejně nejistá je i Beňovského národnost, neboť kromě Slováků se k Beňovskému hlásí též Maďaři a Poláci. V matrice svatojurského gymnázia je však mladý Móric zapsán jako „šlechtic slovenský z Vrbového v Nitranské stolici“. Kariéru začal jako důstojník rakouské armády v sedmileté válce.Jeho, skutečně mimořádná, životní pouť pak "nabrala grády" roku 1760, kdy mu zemřela matka o on se musel soudit o rodinný majetek a vzdorovat obvinění z odpadlictví od katolické víry. Před rozsudkem raději uprchl do Polska, kde se přidal k polskému národnímu hnutí proti proti ruskému carovi a padl přitom do ruského zajetí. Dostal se do vyhnanství na daleké Kamčatce, odkud v roce 1771 uprchl. Na ukradené lodi se pak vydal na dobrodružnou cestu severním Pacifikem, během níž údajně prozkoumal západní pobřeží Aljašky a přes čínské Macao se r. 1772 dostal až do Francie, kde vstoupil do francouzské armády. Čile se přitom věnoval i politice a tak brzy získal lukrativní místo francouzského vojensko-obchodního zástupce na Madagaskaru. Kvůli neshodám s francouzskými vládními úředníky se však Beňovský po čase vrátil do Uher, kde mu byla udělena amnestie a potom navázal úzkou spolupráci s Anglií a USA. Znovu se objevil na Madagaskaru, kde na nejvýchodnější bodu ostrova založil osadu Mauritánia a také faktorii, která obchodovala hlavně s otroky. Velkou měrou se však zasloužil i o zvelebení ostrova a životních podmínek místního obyvatelstva, za což mu shromáždění kmenových náčelníků ostrova udělilo dne 1. října 1776 titul krále. Touto svou činností byl ale trnem v oku Francouzům, kteří proti němu roku 1786 vyslali trestnou výpravu. 23. května došlo k boji, při kterém byl Beňovský zabit. Byl pochován se své osadě Mauritánii, po boku svých dvou přátel - ruských utečenců, kteří ho doprovázeli už od útěku z Kamčatky. Móric Beňovský si o svých zážitcích vedl po většinu života podrobný deník, který se po jeho smrti stal (pod názvem "Paměti") světovým bestsellerem. Byl přeložen do několika jazyků a později se stal námětem řady knih, z nichž vzpomeňme alespoň volné zpracování z pera Samuela Čerňanského "Památné příhody Hraběte Beňovského". Velkou popularitu si získal i román slovenského spisovatele J. Nižňánského "Dobrodružstvá Mórica Beňovského "(1933) a v češtině vydaná práce Dezidera Galského "Král Madagaskaru" (1967). Pestré a dobrodružné osudy Mórice Beňovského se dočkaly rovněž televizní podoby ve slovensko-maďarském televizním seriálu "Vivat Beňovský" (1974). Zbývá snad už jenom dodat, že během svého bouřlivého života nezapomněl Móric Beňovský ani na lásku - se svojí ženou Zuzanou, rozenou Honschovou, dcerou řezníka ze Spišské Soboty, měl dva syny a tři dcery. Po jeho smrti se manželka i s dětmi přestěhovala do svého spišského sídla v Beckovskej Vieske a jejich potomci žijí na Slovensku dodnes.