Vlastimil Zavřel

Vlastimil Zavřel se narodil 4. srpna roku 1954 v Českých Budějovicích. Pochází z umělecké rodiny. Jeho otec byl operetním zpěvákem a roku 1957 dostal angažmá v Karlínském divadle. Od svých tří let žije tedy Vlastimil Zavřel v hlavním městě. Také jeho maminka byla umělkyní, tančila v baletu a s Vlastimilovým otcem se seznámili právě v Českých Budějovicích, kde se také vzali. Že umělecké sklony v rodině Zavřelových jsou dědičné, o tom svědčí také fakt, že dědeček Vlastimilův zpíval a hrál v opeře, babička byla tanečnicí.

DĚTSTVÍ
Rodina Zavřelových žila v Praze nejprve v Karlíně, rodiče se však po několika letech rozvedli a Vlastimilova maminka si našla nového partnera. Spolu si postavili v Braníku rodinný dům, v němž Vlastimil Zavřel žije dodnes. Není bez zajímavosti, že Vlastimilův nevlastní tatínek byl lékařem. V rámci jedné mise byl vyslán do Tunisu na dva roky, aby zde pomáhal rozvojové zemi. Vlastimil dnes rád vzpomíná na krásný dvouletý pobyt u moře, který mu sice přerušil školní docházku, jíž musel dokončit po návratu do Prahy, nicméně se zde naučil výborně francouzsky.

NA KONZERVATOŘ AŽ NA DRUHÝ POKUS
Po ukončení základní školní docházky se Vlastimil Zavřel chtěl hlásit na konzervatoř a jíti ve stopách svého otce v oblasti operetního a muzikálového zpěvu. Bohužel však tehdy bylo hudebně-dramatické oddělení zavřené. Zkusil se tedy hlásit na studium operního zpěvu, ale zde nebyl přijat vzhledem k tomu, že jeho hlas ještě neprošel tzv. mutací. Tehdy mu bylo 15 let a rok tedy musel nějak přečkat, aby mohl opět zkusit štěstí na konzervatoři. Přihlásil se do učení, ale sám přiznává, že volba oboru mu byla celkem jedno, jeho nitro táhlo k umění. V učňovském středisku na Vinohradech se původně chtěl nechat zapsat na instalatéra, ale jelikož učňů na toto řemeslo bylo hodně, zapsali Vlastimila na klempířinu. Na učiliště nedocházel a dle svých slov – nikdy se po něm nikdo nesháněl. Tak poměrně v klidu přečkal rok, během něhož namísto pronikání do tajů klempířského řemesla, chodil do baletního sálu do Karlína, kde se tehdy v r. 1970 připravoval muzikál WEST SIDE STORY, v němž roli seržanta Krupkeho ztvárnil Vlastimilův tatínek. Vlastimil v muzikálu hrál roli Bažanta, nejmladšího z americké party. Dále vytvořil také roli Araba, jemuž na začátku příběhu Portorikánci propíchnou ucho.

Rok uběhl a Vlastimil se opět pokoušel o přijetí na konzervatoř. Ke zkouškám ho připravovala Jiřina Steimarová. Přijímací komisi předsedal Lubomír Lipský. Zkoušky složil Vlastimil Zavřel napoprvé a studiu na konzervatoři již nic nebránilo. Jeho spolužáky v ročníku byli např. Jan Hrušínský, Simona Stašová či Jana Paulová.

„ROUSEK, BUJNOCH, ADÁMEK…“
Vzpomínáte? Ano, toť jména tří výtržníků, kteří ve filmu DÍVKA NA KOŠTĚTI dělají samou neplechu, zničí sochu Napoleona, promění za pomoci Saxany profesorský sbor v králíky, aby ji nakonec nechali zavřít na psychiatrii. Konkurz na obsazení rolí se konal v době, kdy byl Vlastimil Zavřel v prvním ročníku. Do hlavní role Honzy Bláhy byl obsazen jeho spolužák Jan Hrušínský. Mikyho Rouska ztvárnil známý herec a moderátor Jan Kraus, neznámý Michal Hejný hrál Bujnocha a nakonec v roli Adámka se objevuje Vlastimil Zavřel. S režisérem Václavem Vorlíčkem pracoval pak Vlastimil ještě např. na filmech DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD, ARABELA ČI RUMBURAK.

DIVADELNÍ ANGAŽMÁ
Po šestiletém studiu herecké konzervatoře se Vlastimil Zavřel rozhodoval, do jakého divadelního angažmá nastoupí. Dostal tehdy hned čtyři nabídky, z nichž jedna byla také z Divadla Semafor. Jiřího Suchého totiž zaujal při svém absolventském představení. Na radu svého pedagoga Luboše Pistoria však Vlastimil Zavřel nakonec do Semaforu nenastoupil a odešel v roce 1976 do Divadla J. K. Tyla v Plzni. Zde byl tehdy šéfem činohry Ota Ševčík. Později se vrátil zpět do Prahy a nastoupil do Divadla E. F. Buriana, kterému tehdy šéfoval Josef Větrovec. Zde Vlastimil Zavřel nastudoval hlavní roli v politické inscenaci ZLATÝ DÉŠŤ. Zavřelovou rolí zde byla postava nejmladšího předsedy národního výboru v Československu. Hra se dočkala pouhých patnácti repríz pro velmi malou návštěvnost. Zavřel poté absolvoval základní vojenskou službu a po svém návratu působil v Realistickém divadle, kde setrval 17 let. V roce 2009 již 13 let působí v Divadle v Dlouhé, do něhož nastoupil ještě v době, kdy neslo název Divadlo na Starém Městě. Nezpronevěřil se však svému původnímu muzikálovému vzdělání a v Divadle Broadway hraje v muzikálech GOLEM či ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA.

SERIÁLOVÁ PRÁCE
Vlastimil Zavřel se objevil ve dvou našich českých „telenovelách“. Tím prvním nekonečným seriálem jsou RODINNÁ POUTA (dnes již VKV), kde ztvárnil roli policisty, který propadne gamblerství a prohraje všechny peníze. K dobru dává úsměvnou historku, kterak byl ve své roli nenáviděn. Paní v jeho oblíbené branické mlékárně mu málem neprodala mléko, neboť se na něho zlobila za to, jak se v seriálu chová ke své rodině. Divák má skutečně tendenci si herce naprosto ztotožnit se seriálovou postavou. O nic lépe na tom není Vlastimil Zavřel ani se svou rolí stavitele Jindřicha Valšíka v seriálu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ 2. Role vypočítavého stavebního podnikatele, jehož prioritním zájmem je vytěžit z nepříliš poctivého podnikání co nejvíce zisku, panu Zavřelovi na oblibě mezi známými také příliš nepřidává. On sám však ztotožnění s postavou bere s nadsázkou. Celý fakt navíc svědčí o jednom – že Vlastimil Zavřel je vynikající herec, který do své postavy dá maximum. Je perfekcionalista a s co největším nasazením dělá svoji hereckou práci, ať již tu činoherní, muzikálovou, seriálovou či v neposlední řadě dabingovou. K našim divákům promlouvá již několik let hlasem postavičky Homera Simpsona, kde mu připadl obzvláště nelehký úkol – roli převzal po svém těžce nemocném hereckém kolegovi Vlastimilu Bedrnovi.

Použitý zdroj:
Článek „Branický soused Valšík“, autor: Dana Benešová-Trčková, otištěno v Týdeníku Televize 4/2009

Zpracovala: Petra Cejpková

Autor: Petra.Barbie

Vlastimil Zavřel se narodil 4. 8. 1954 v rodině operetního zpěváka a baletky. Dědeček byl operním pěvcem a pro babičku napsal Leoš Janáček roli Lišky Bystroušky. Bylo tedy nasnadě, že Vlastimil vystuduje herectví na Státní konzervatoři. Po absolutoriu v roce 1976 nastoupil do plzeňského Divadla J. K. Tyla. Zároveň hostoval v pražském Divadle E. F. Buriana, a také v Hudebním divadle v Karlíně, s nímž spolupracuje dodnes. V den, kdy mu skončila dvouletá vojna, podepsal angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, kde zůstal celých sedmnáct let. U „Realistů“ zažil slavnou éru, kdy vzácně vyrovnaný herecký soubor zrál pod vedením režisérů Pistoria, Palouše, Glance, později Miroslava Krobota. RDZN, posléze Labyrint, opustil až v roce 1996, kdy následoval režisérku Hanu Burešovou do Divadla v Dlouhé. V prvních sezonách tu hrál nejraději Profesora Kolíska ve Škole základ života, v současné době je oblíben (a to nejen u příznivců Terryho Pratchetta) jako Žeňa Vínozpěv, principál divadelního souboru v inscenaci Soudné sestry a výpravčí Petr Dvořák v inscenaci Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou.
Diváci znají Vlastimila Zavřela také z mnoha filmových i televizních rolí (první a dodnes populární byla ve filmu Dívka na koštěti, k zatím posledním patří účinkování v seriálu Rodinná pouta). Vidět jste ho mohli také v představeních divadla Sklep, v Divadle v Řeznické, kde hrál a zpíval roli Escamilia v inscenaci Oty Ševčíka Carmen, nebo v Divadle u Hasičů v inscenaci Záměna v režii Ladislava Smočka.
Vlastimil je známý svým silným poutem k rodné čtvrti Braníku, kde vyrůstal a kde dosud chodí na pivo a za kamarády do hospody U Báby. Je také blázen do mopedů (má už dvanáctou Babettu, z toho osm předešlých mu ukradli), takže od dubna do října jezdí do divadla na dvou kolech.

Zdroj: Divadlo v Dlouhé