Zapsala se do podvědomí diváků především jako roztomilé ženodítě s blond vlásky a pusou do srdíčka, ale kromě svého koketního vzhledu měla i všestranný herecký talent, takový, jaký jí mohla i sebevětší hvězda jen tiše závidět...
Vlastním jménem Anna Sofie Ondráková, narodila se 15.5. 1902 v Tarnówě v dnešním Polsku. Její otec byl důstojníkem rakousko-uherské armády a rodina se proto často stěhovala. Značnou část dětství strávila Anny na Jadranu. Už jako malé dítě byla velmi temperamentní a ve škole těžko zvladatelná, učitelé byli přesvědčeni, že z ní nikdy nic pořádného nebude. Mnohem raději než s dívkami se přátelila s chlapci, vymýšlela s nimi různé hry a dobrodružství. Do Prahy se dostala až koncem první světové války, a právě tehdy nastal problém s výběrem povolání. Rodiče nechtěli ani slyšet o tom, že by se stala slavnou, otec si ji přál vidět jako poštovní úřednici, případně v nějakém podobném 'solidním' zaměstnání. Přesto Anny chodila do hodin baletu, měla příležitost hrát na scéně Švandova divadla a v roce 1919 natočila svůj první němý film DÁMA S MALOU NOŽKOU. Když si následně pan Ondrák přečetl kritiku v novinách, dostala Anny nařezáno. Dnes už je nemyslitelné spočítat, kolik facek jí otec uštědřil za to, že chtěla k filmu. Ale ona svého cíle přesto dosáhla.
A tak se stala onou "kinohérečkou", jak se říkávalo. Ve 20. letech šla z role do role, a ve filmech ZPĚV ZLATA a GILLY POPRVÉ V PRAZE (oba 1920) se prvně setkala se svým pozdějším slavným filmovým partnerem Karlem Lamačem. Protože zvukový film byl tehdy ještě daleká budoucnost, nenatáčela jen doma v Československu, ale i v Německu, které bylo považováno za 'velký svět', a ve Velké Británii. Své jméno si zkrátila na zvučné Anny Ondra a účinkovala i ve filmech tehdy začínajícího režiséra Alfreda Hitchcocka. Viděl v ní ideální ženu pro svou tvorbu, prototyp chladné, smyslné blondýnky. Obsadil ji do svých snímků ...A NEUVEĎ NÁS V POKUŠENÍ (1927) a JEJÍ ZPOVĚĎ (1929). Její zpověď byla již ozvučená a Anny v té době ještě neuměla dobře anglicky. Její hlas tedy předabovala do dokonalého znění Joan Barryová. V té době stále ještě měla Anny vztah s Lamačem. On ji objevil, prosadil a stal se její první velkou láskou. Založili spolu produkční společnost Ondra-Lamač-Film. Dokázali spolu trávit každou volnou chvíli. Romance však za nějaký čas skončila. Zatímco se Anny už ve třiceti chtěla vdát a mít rodinu, Lamač měl na manželství opačný názor a navíc často cestoval po celé Evropě, kde měl mnoho pracovních závazků. Naposledy se objevila po jeho boku v roce 1932 ve filmu KANTOR IDEÁL, komediálním příběhu z prostředí dívčího gymnázia, a zahrála si i s Vlastou Burianem ve veselohře ON A JEHO SESTRA (1931). Poslední snímek, který natočila u nás, byl DŮVOD K ROZVODU (1937) s Otomarem Korbelářem, Oldřichem Novým a Adinou Mandlovou. Byl velmi úspěšný u nás i v zahraničí. Z Anny se stala první mezinárodní star a jedna z mála opravdových komiček.
Nedokonalou znalost angličtiny dohnala pilným studováním, v němčině však vynikala. Od počátku 30. let natáčela v Československu stále méně, a její trvalý odchod do Německa měl mimo jiné i velice romantický důvod - lásku. Zamilovala se do boxerského šampiona Maxe Schmelinga a 6.7. 1933 se vzali. Stal se její druhou velkou láskou. V téže době dostala Anny dokonce nabídku ze zámoří - projevila o ni zájem Metro-Goldwyn-Mayer, ona však odmítla. Manželství se Schmelingem bylo vyrovnané a spokojené, a nerozdělila je ani rodinná tragédie, která se stala v roce 1936. Tehdy Anny za neobjasněných okolností havarovala s autem a potratila.
Blížící se druhá světová válka však znamenala rozpad rozvíjející se společnosti Ondra-Lamač-Film. To už Anny žila se Schmelingem v Německu, ale stále byli středem zájmu nacistické strany NSDAP, žili neustále sledovaní. Schmeling, který se na přelomu 20. a 30. let stal v Madison Square Garden mistrem světa, měl totiž dřívě židovského manažera, Anny zase pro svůj československý původ. Když musel Schmeling začátkem války narukovat do armády, nejdříve k protiletadlové obraně v Prusku a poté do Řecka, onemocněl úplavicí, která ho málem stála život, a Anny v té době natočila sotva tři filmy. Byly to špatné časy. Několikrát se objevila i na návštěvě u Goebbelsových, ale činila tak jen proto, aby měli s manželem klid a nebyli podezíráni. Ve skutečnosti nikoho neudali ani nijak neublížili, naopak. Za okupace dokonce ukrývali na své usedlosti v Ponickelu dva mladé Židy, kterým hrozila smrt.
Po válce se situace změnila. Anny se už na výsluní slávy nikdy nevrátila. Počátkem 50. let ještě hrála v několika málo německých filmech, ale její zlatá éra byla nenávratně pryč. Do Čech se už nevrátila, Karel Lamač zemřel v roce 1952 a z jejích přátel z hereckých časů už nikdo nezůstal. Stáhla se tedy do ústraní. V té době se s manželem přestěhovali do města Hollenstadt blízko Hamburku a Anny založila a vedla menší farmu. Schmeling se koncem 40. let ještě zkoušel prosadit v boxu, ale i jeho sláva začala upadat. V roce 1957 se stal šéfem Coca Coly pro oblast severního Německa a byl často mimo domov. Anny zůstávala doma. Od mládí však byla velmi činorodá, ve volném čase vyrazila na nákupy nebo jen tak na procházku do lesa, v zimě ráda lyžovala, což jí vydrželo až do dost pozdního věku. Její manželství se Schmelingem bylo stále šťastné. Nebála se stárnutí, a i v pokročilém věku jakožto někdejší filmová diva působila velmi elegantně. Svého partnera Karla Lamače přežila o více než třicet let. Anny Ondra, velká komička a první mezinárodní hvězda, zemřela 28.2. 1987 ve věku pětaosmdestáti let v německém Hollenstadtu. Poslední rozloučení probíhalo na tamním hřbitově jen za účasti těch nejbližších. Tak, jak si to přála.
Autor: Teya též pseudonym Valdová Ossia nebo Anny Ondra; některé prameny uvádějí rok nar. 1902
Rodiče údajně nepřáli její filmové kariéře a svoji první roli (1919) hrála bez jejich vědomí. Brzy se stala mezinárodně proslulou hvězdou. Hrála v rakouských, měmeckých a anglických filmech. Hrála dramatické, ale převážně komediální a operetní role. Její české zvukové filmy byly obvykle natáčeny i v cizojazyčných verzích. V roce 1933 se provdala za německého boxera Maxe Schmellinga a žila trvale v Německu, kde naposledy filmovala na počátku 50.let.
ANNY ONDRÁKOVÁ (1902-1987) - hvězda evropského filmu dvacátých a třicátých let známá z rakouských, německých, francouzských a anglických filmů, která hrála i u Alfreda Hitchcocka.
Autor/Zdroj: /Sber
.
