Miloš Forman

Asistoval A.Radokovi při natáčení filmu Dědeček automobil, objevil se na plátně ve dvou epizodách (letištní zaměstnanec, kameraman). Hrál menší role v amerických filmech. Manžel Jany Brejchové, později Věry Křesadlové.

Za okupace ztratil rodiče a žil u příbuzných. Jako student hrál amatérské divadlo, na FAMU vystudoval scenáristiku. Asistoval Alfredu .Radokovi při natáčení filmu DĚDEČEK AUTOMOBIL (1956), kde si zahrál i dvě epizody. (Před kamerou se objevil i ve filmu TAM ZA LESEM (1962) a po letech si rád zahraje menší role cizinců i v amerických filmech). Spolupracoval na scénářích k¦ filmům NECHTE TO NA MNĚ (1955) a ŠTĚŇATA (1957). Se scenáristy Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem se podílel na vzniku série proslulých filmů KONKURS (1963), ČERNÝ PETR (1963), LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY (1965) a HOŘÍ MÁ PANENKO (1967). Po roce 1968 odešel Miloš Forman pracovat do USA, kde se mu podařilo získat dva Oscary za filmy PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM (1975) a AMADEUS (1984). Připomeňme ještě, že již předtím byly na stejnou cenu nominovány LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY a HOŘÍ, MÁ PANENKO. V roce 1998 obdržel Forman čestný doktorát Akademie múzických umění a Českého lva za celoživotní dílo.

Dětství Miloše Formana nebylo příliš radostné. Jeho rodiče zahynuli v německém koncentračním táboře, a tak vyrůstal v domově mládeže v Poděbradech, kde se mimo jiné setkal s Ivanem Passerem. Přihlásil se ke studiu na DAMU, kam jej nepřijali, a proto vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU (1955). Během studií debutoval v Krškově filmu Stříbrný vítr, kde si zahrál epizodní roli vojáka, a dokonce ještě stihl napsat s Martinem Fričem scénář k agitační veselohře Nechte to na mně (1955). Po promoci krátký čas pracoval v televizi, kde se uplatnil i jako příležitostný hlasatel. V roce 1957 se spolupodílel na scénáři filmu Štěňata, při jehož natáčení vypomáhal jako pomocný režisér Ivo Novákovi. Ve stejném roce spolupracoval s vynikajícím režisérem Alfredem Radokem na realizaci filmu Dědeček automobil, v němž si zahrál roli letištního mechanika. S Radokem se rovněž podílel na prvních programech Laterny magiky. Režijně Forman debutoval v roce 1963, kdy téměř v amatérských podmínkách natočil dvě povídky - Kdyby ty muziky nebyly a reportáž z předstíraného konkursu zpěvaček do divadla Semafor Konkurs. Prvním celovečerním filmem byl Černý Petr, v němž se prosadil satirou odhalující maloměšťáctví v povaze lidí. Při realizaci tohoto filmu, který získal Cenu čs. filmové kritiky 1963, Zlatou plachetnici MFF v Locarnu 1964 a další mezinárodní uznání, se setkaly tři výjimečné postavy našeho filmu - vedle Formana i Jaroslav Papoušek a Ivan Passer. V tomto snímku poprvé zazářila herecká hvězda Vladimíra Pucholta, který vedle Formanových filmů účinkoval i v Rychmanově muzikálu Starci na chmelu či snímku Svatba jako řemen. Další Formanův film, ve kterém Pucholt účinkoval v hlavní roli spolu s neherečkou Hanou Brejchovou, byly Lásky jedné plavovlásky (1965), téměř sociologická studie prostředí dívčího pracoviště v malém městě, kam funkcionáři vzhledem k nedostatku mužů převelí vojenskou posádku. Posledním Formanovým filmem natočeným pro čs. kinematografii byl Hoří, má panenko (1967), odhalující neúprosně lidskou přetvářku. Po emigraci do USA (1968) natočil Taking Off (Odcházím), jehož komerční neúspěch jej přivedl k vytvoření filmové adaptace Keseyova románu One Flew Over The Cuckoo's Nest (Přelet nad kukaččím hnízdem), která byla oceněna pěti Oscary. Do filmu z Olympijských her v Mnichově 1972 přispěl reportáží z desetiboje. Další Formanovy filmy, přepis proslulého muzikálu Vlasy (Hair) a Ragtime, se setkaly v Evropě s mnohem větším úspěchem než v Americe. Teprve Amadeus (1984), jehož exteriéry byly natáčeny - ke značné nelibosti čs. filmových funkcionářů - u nás, obdržel osm Oscarů (z českých umělců Theodor Pištěk mladší za kostýmy a architekt Karel Černý za scénografii). Na téměř všech Formanových filmech se podílel vynikající kameraman Miroslav Ondříček, pracující i pro další světové režiséry. Ve francouzské koprodukci natočil Forman roku 1989 film Valmont a v roce 1992 se podílel na filmu Proč Havel? Svérázným příspěvkem do diskuse o svobodě projevu se stal Formanův film Lid versus Larry Flynt (1996). První manželkou Miloše Formana se stala herečka J. Brejchová, druhou později herečka divadla Semafor a výtvarnice Věra Křesadlová, s níž má dva syny, kteří pokračují v rodinné tradici. Obě dvojčata Petr a Matěj si s chutí zahrála už v dětských rolích v trilogii Homolků Jaroslava Papouška a v současné době se věnují vlastnímu divadelnímu projektu a občas účinkují i ve filmu (Petr ve Svěrákově Akumulátoru I). V současné době Forman žije ve Spojených státech s novou rodinou. Forman svůj dosavadní život i profesionální kariéru s neobvyklou otevřeností popsal v autobiografii Co já vím? (1994), kterou napsal spolu s čechoamerickým prozaikem Janem Novákem.
28. Letní filmová škola

Rodiče jednoho z nejvýraznějších průkopníků české nové vlny zahynuli v nacistickém koncentráku. Miloš Forman vyrůstal u strýce v Náchodě a po válce studoval na poděbradské internátní škole, odkud byl vyloučen pro banální klukovinu. V roce 1950 odmaturoval na gymnáziu v pražských Dejvicích, pak vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Pro jeho kariéru měla zásadní význam spolupráce s Alfrédem Radokem: Forman asistoval při vzniku jeho veselohry Dědeček automobil (1956) a podílel se na přípravách multimediálního programu pro Expo 58 v Bruselu. Jako svůj celovečerní debut natočil středometrážní reportáž o uchazečkách na post zpěvačky do divadla Semafor. K ní později dotočil úvodní epizodu Kdyby ty muziky nebyly, jež vyprávěla o dvou mladících z konkurenčních dechovek. Snímek – sestavený ze dvou povídek – byl uveden pod názvem Konkurs (1963). V následující trojici filmů Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967) projevil svůj paradokumentární styl i sarkastický humor. Vyprávěl v nich o nedorozuměních mezi rodiči a dětmi, zklamaných nadějích i o všudypřítomné socialistické pokleslosti. Při práci na Konkursu poznal Věru Křesadlovou, která se stala jeho druhou manželkou a matkou dvojčat Petra a Matěje. Po srpnové invazi zůstal v zahraničí a přesídlil do USA. Jeho první americký projekt – komedie Taking Off (1971) o dospívající dívce, jež uteče z domova – byl komerčně neúspěšný. Zásadní zlom nastal až se slavnou protitotalitní alegorií Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), která podruhé v historii získala všech pět nejdůležitějších Oscarů a svého autora katapultovala na hollywoodské výsluní. Adaptaci slavného braodwayského muzikálu z konce 60. let Vlasy (1979) lze chápat jako další z režisérových ironických polemik se zkostnatělou zazobaností a oficírskou tupostí. Druhý oscarový triumf znamenalo oslnivé mozartovské drama Amadeus (1984), v přepisu Laclosova románu Nebezpečné známosti nazvaném Valmont (1989) se však drama o konfliktu svobody a bezskrupulózní manipulace poněkud ztrácelo v rozmáchlém dobovém aranžmá. Režisérovým posledním realizovaným snímkem je tragikomedie Muž na Měsíci (1999) vyprávějící o osudech kontroverzního komika Andyho Kaufmana. Forman žije na své usedlosti v Connecticutu a patří k důvěrným přátelům Václava Havla. Jeho třetí manželkou je bývalá modelka Martina Zbořilová. Projekt 100 - 2003

Asistoval A.Radokovi při natáčení filmu Dědeček automobil, objevil se na plátně ve dvou epizodách (letištní zaměstnanec,
kameraman). Hrál menší role v amerických filmech.
Manžel Jany Brejchové (->), později Věry Křesadlové (->).

Za okupace ztratil rodiče a žil u příbuzných. Jako student hrál
amatérské divadlo, na FAMU vystudoval scenáristiku. Asistoval
Alfredu .Radokovi při natáčení filmu DĚDEČEK AUTOMOBIL (1956),
kde si zahrál i dvě epizody. (Před kamerou se objevil i ve filmu TAM ZA LESEM (1962) a po letech si rád zahraje menší role cizinců i v amerických filmech). Spolupracoval na scénářích k¦ filmům NECHTE TO NA MNĚ (1955) a ŠTĚŇATA (1957). Se scenáristy Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem se podílel na vzniku série proslulých filmů KONKURS (1963), ČERNÝ PETR (1963), LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY (1965) a HOŘÍ MÁ PANENKO (1967). Po roce 1968 odešel Miloš Forman pracovat do USA, kde se mu podařilo získat dva Oscary za filmy PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM (1975) a AMADEUS (1984). Připomeňme ještě, že již předtím byly na stejnou cenu nominovány LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY a HOŘÍ, MÁ PANENKO. V roce
1998 obdržel Forman čestný doktorát Akademie múzických umění a
Českého lva za celoživotní dílo.

Autor/Zdroj: /Sber