Miroslav Štěpánek

Místem dětství Miroslava Štěpánka, uznávaného režiséra, výtvarníka, scénografa animovaného filmu, byly Libčice nad Vltavou. Zde se narodil 2. prosince roku 1923. Po absolvování obecné školy, přešel na Dvořákovo gymnázium v Kralupech nad Vltavou. Během středoškolských studií se v Libčicích se kamarádsky dělil se svým přítelem, budoucím spisovatelem Václavem Fischerem o mikrofon obecního rozhlasu, jehož prostřednictvím společně vysílali pro mládež určené a jak sám někdy uváděl i oblíbené krátké pořady v duhu v té době nesmírně populárního Osvobozeného divadla. Impulsem v rozhodování Miroslava Štěpánka bylo v té době seznámení s prostředím Státní odborné keramické školy v Praze, jejímž žákem Václav Fischer byl.

Štěpánek byl nadšen z nebývalých možností a začala jeho externí forma studia na této škole u sochaře profesora Jana Znoje. Po krátkém studiu na Filozofické fakultě UK v Praze, které následovalo po maturitě, se rozhodl Miroslav Štěpánek tato studia ukončit a přešel na DAMU-obor scénografie. Zde absolvoval úspěšně u profesorů Josefa Rabana a Františka Tröstera.v roce 1950. Nebyl by to Miroslav Štěpánek, pokud by si nepřidal ještě něco navíc, když soukromě studoval souběžně u malíře a grafika Františka Tichého. Během studia scénografie na sebe Štěpánek výrazně upozornil svými návrhy scénografických návrhů pro loutková divadla.

Mezi úspěšnými a realizovanými byly např. návrhy loutek i výpravy ke hře Josefa Pehra a Leo Spáčila - Guliver v Maňáskově, určené pro loutkářský soubor posluchačů III. ročníku AMU /1949, i prem./, odehraného v Disku. Po absolutoriu se Miroslav Štěpánek věnoval volné grafice, navrhování loutek, také karikaturním kresbám, knižním ilustracem. Pro balet Národního divadla v Praze vytvořil několik scénografických návrhů. V té době se úzce přátelsky stýkal s básníkem Františkem Hrubínem. Většinu svých výtvarných prácí spojil jako filmový výtvarník s práci pro český animovaný film a jeho výtvarné pojetí a umělecký rukopis jsou zachovány i pro další generace dětí i dospělých diváků na filmových pásek takřka padesátky animovaných filmů, např. kreslené: Modrý pondělek /1958/, Kočičí slovo /1960/, Kočičí škola /1960/, Malování pro kočku /1960/, Příběhy Kamenáče Billa /1964, 1971, 1972/, O Dášenc e/1977-1979/ a řada dalších; reliéfní loutkové filmy např.: Příběhy medvědích brášků Potkali se u Kolína/1965-1973/ a dal; loutkové filmy klasické např.: Malé, ale moje /1962/, Město smutku /1968/, C.K. Střelnice /1969/, Jabloňová panna/1973/ a další.

Převážnou část svých výtvarných schopností soustředil pro pěknou řádku filmů režisérů Václava Bedřicha a Břetislava Pojara. Štěpánek jako prvý přišel s nápadem využít novou technologii loutek, jejichž originální druh využití kombinací stylizace zvýšil grotesknost některých gest a reakcí na vnější impulsy. Nejpatrnější jsou tyto změny zřejmé v sériích filmů Pojďte budeme si hrát. Od roku 1983 se pro neshody s Břetislavem Pojarem autorsky odmlčel.

Významný je také Štěpánkův výtvarný i koncepční podíl na projektu Krysař, který byl nakonec realizován v Krátkém filmu výtvarníkem a režisérem Jiřím Bártou. Původní návrhy loutek, určených pro tento film, jsou dodnes vysoce hodnoceny. Svou koncepci i loutky k filmu Krysař Štěpánek předvedl v galerii Zámku Roztoky, a následně na výstavách výtvarníků animovaného filmu v Mánesu roku 1987 a jako součást expozice Česká loutka v Císařské konírně Pražského hradu konané v letech 2003-2004. Poslední léta své umělecké cesty zasvětil využití počítačových technologií a rozpracovanou měl i rukopis knihy s názvem S Medvědy od Kolína. Filmová tvorba animovaných filmů, spojená s výtvarným podílem Miroslava Štěpánka je i nadále vydávána na DVD nosičích a v průběhu každého roku televizního vysílání pořadů pro děti se opakuje uvádění titulů, na kterých je značný kus jeho talentu a fantazie tvůrce.

V roce 2003 se za celoživotní dílo jako první z tvůrců animovaných filmů, stal Miroslav Štěpánek držitelem Ceny Andreje ´´Nikolaje´´ Stankoviče, kterou rovněž získal za zásadní podíl na filmech, které byly toliko připisovány výlučně jako tvůrci Břetislavu Pojarovi. V roce 11961 získal Hlavní Cenu Lva sv. Marka, na MFF v Benátkách, Hlavní cenu Zlatého pelikána na festivalu Mamaia a mnoho dalších. Jak rozsahem svého díla, tak i jeho růzností a zejména přínosem pro český animovaný film lze právem osobnost tvůrce Miroslava Štěpánka, řadit k předním uměleckým osobnostem.

Miroslav Štěpánek zemřel v Praze 28. listopadu roku 2005, ve věku nedožitých 82 let.

Erkul

Autor: Erkul

2. prosince 1923 se narodil v Libčicích nad Vltavou český výtvarník Miroslav Štěpánek. V letech 1947-50 studoval na pražské AMU scénografii (u prof. F. Tröstra).

Umělecky působil jako grafik a ilustrátor (dílo J. Š. Kubína) a výtvarník kreslených a loutkových filmů Čtyřicet dědečků, Kamenáč Bill a drzí zajíci, Malé, ale moje, Malování pro kočku, seriálů Pojďte, pane, budeme si hrát a Kdo to hodil, pánové! Na některých filmech seriálu o medvídcích se podílel s B. Pojarem i jako režisér. Autorský loutkový filmy C. K. Střelnice oživil výtvarné projevy lidových umělců.

(In BARTOŠEK, Luboš. Filmový kalendář 1973. Praha, 1973, s. 95.)