Bídníci [TV minisérie]

´Les Misérables´ znamená v doslovném   překladu ´Ubožáci´, ale ´Bídníci´ asi   nezní tak urážlivě. Máme tu další   nejslavnější francouzský román, tentokrát od   autora Victora Huga, dějově pojednávající   období francouzského boje za nezávislost a   svobodu, který je jak filmovými či   divadelními, tak i rozhlasovými tvůrci stále   přitahován a uváděn v nejrůznějších   verzých. Bohužel je vlivem svého poslání   také v rámci propagandy zneužíván. Vzniklo   tak tradičně, a stále vznikají, mnoho   nejrůznějších filmových verzí a verze tato,   se stopáží přesahující tři hodiny, s Lino   Venturou v hlavní roli, se řadí mezi ty   lepší. Převážně je výjimečný už tím,   že se striktně drží daného původního textu   svým obsahem a stylem a hlavně především   vyjadřuje ucelenou náladu a étos původního   románu. Síla Hugova nadčasovému literárního   počinu pramení z pohledu trýznivého lidstva a   vytrvalého optimismu tváří v tvář nepřízni   osudu. Zkrátka, všechno, co z literárního   románu udělalo čisté mistrovské dílo, je   převedeno do této filmové podoby s   neuvěřitelnou věrností, ať už jde o sílu   dialogů, krásu vztahů mezi jednotlivými   postavami či o přirozenost a skromnost lásky   mezi Cosette a Mariusem. A právě tohle všechno   se velice odráží na přesvědčivé studii   lidské povahy. Lino Ventura dal své postavě   Jeanu Valjeanovi skutečnou lidskou tvář, která   vytváří zajímavý kontrast s emocionálně   chladným Javertem s tváří Michela Bouqueta.   Jejich konflikt je vypravěčsky nenásilný a   volně se vyvíjí, přesně jako v románové   předloze, které vytváří právě ono   strašlivé podobenství o předsudcích a   vykoupení. Málo se ví, že Lino Ventura   původně nabídku na tuto roli odmítl s úctou k   předchozímu představiteli Jeanu Gabinovi, ale   nakonec se nechal přesvědčit zcela odlišným   ztvárněním. Tato verze je hodně temná a v   mnoha ohledech depresivní, čímž budou   zklamáni ti diváci, kteří budou očekávat   krásný příběh s překrásnými kostýmy a   krásným romantizujícím prostředím. Zvolená   atmosféra je však kuprospěchu věci právě   daného nadčasového odkazu Victora Huga. “Ani   naše současnost není veselá. A člověk je   dál tím BÍDNÍKEM. Sténá ve všech   světadílech a se smrtí zápolí ve všech   jazycích.” K tomu není co víc dodat.

Já osobně považuji tuto televizní verzi za to   vůbec nejlepší zpracování slavného románu   Victora Huga a Lina Venturu pak za toho   nejlepšího Jeana Valjeana. Navíc tady vedle   něj exceluje i Michel Bouquet v roli inspektora   Javerta a výborný je i Jean Carmet. Plus je i   dlouhá stopáž televizní miniserie   umožňující zaměřit se i na detaily. K tomuto   televiznímu skvostu se moc rád vracím.

Abych řekl pravdu, mám rád zpracování pro   televizi s Linou Venturou a v kině bych radši   viděl Jeana Gabina. Oba jsou herci vyjímeční a   po jejich smrti, je ve francouzské kinematografii   žalostně prázdno. Oba jsou si dost podobní, s   kamenou tváří a je to krásné, když ulovíme   u nich úsměv. A nakonec originál hlas Gabina je   parádní... Venturu jsem slyšel vždy hovořit   česky...

Bída i láska k životu
Jsou filmy u kterých má člověk pocit, jako by   se díval na reálný příběh ze života   zachycený kamerou dokumentaristy - že to, co je   zachyceno na filmovém plátně nestvořili herci,   maskéři, režiséři... A přesně tohle je   případ Bídníků (1982), tohodle klenotu   světové kinematografie. Příběh je to smutný,   plný lidské bídy, utrpení, zloby ale i   lidského dobra (duchovní a jeho odpuštění   krádeže, které otevře hlavnímu aktérovi oči   a on prozří).

Pokud jste ještě neviděli   tenhle "dokumentární film", vřele   doporučuji ke zhlédnutí.

Román V.Huga patří mezi často zfilmované   náměty. Série s L.Venturou patří mezi   zdařilejší adaptace tématu a dost se drží   předlohy na rozdíl od jiných verzí. Film   režíroval R.Hossein, známý jako Peyrac z   Angeliky,

Bídníci
Jak Venturu, tak i Gabina, později i Belmonda   jsem v roli Valjeana obdivovala, každé pojetí   bylo jedinečné a neopakovatelné, takže je mi   trochu zatěžko napsat tak nebo onak. Všechna   zpracování mají svá silná místa....nicméně   Gabinův výkon nebyl dle mého názoru   překonán.

No, jak se mi kniha líbila a docela šla i verze   s Neesonem, tohle mě nějak nebralo, a čekal   jsem, že bude. Spousta zbytečně dlouhých   záběrů, kde prostě někdo jde nebo jede   kočár, třeba půl minuty, ne-li déle, apod. I   zde chybí Valjeanův útěk po pomoci   námořníkovi, a ač je jinak tato verze možná   věrnější, prostě mě nezaujala, často jsem   zrychloval, což u té s Neesonem ani ne.

Myslím si,že toto je nejlepší adaptace Hugova   románu a Lino Ventura je neskutečně dobrý. Já   tento příběh o napraveném trestanci ( za   takovou nicovatou věc byl trestaný) a jeho   vztahu k malé Cosettě. Je to příběh plný   lásky a odvahy, moc mě dojímá. Těším se,   že to uvidím znovu.

Nejlepší Jean Valjean všech dob? Lino Ventura.
Obdivovatelé Gabinova herectví prominou...to byl   samozřejmě také vynikající herec, ale mně   zalezl pod kůži jako uprchlý galejník Lino   Ventura a řekne - li se Jean Valjean, vybaví se   mi automaticky právě on. V případě tohoto   filmu šlo o 4 dílný projekt z roku 1982 v   režii Joffreye de Peyraca, tedy pardon,   samozřejmě jeho představitele Roberta Hosseina.   Lino Ventura se dlouho bránil vzít tuto roli,   tuším, že nebyl příliš nakloněn kostýmním   filmům, ale Robert Hossein nasadil veškerý   svůj rescatorský šarm a herce přesvědčil. O   pár let později, konkrétně na podzim roku   1990, jsem jakožto pubertální 13ti letá   slečna (alespoň jsem se tak cítila) jaksi   omylem a z nudy koukala na televizi, kde zrovna   začínal 1. díl Bídníků (Ubožáků). A   protože byla ještě federace, tak v slovenském   znění. Již předem jsem usoudila, že to bude   velká nuda, ale tak nějak jsem pořád u té   televize seděla. A dál? Seděla jsem a dívala a   proti své vůli jsem si musela přiznat, že mě   to baví. A tak jsem se po týdnu dívala na   druhý díl, až jsem proplula celým seriálem a   po jeho skončení jsem utíkala do knihovny si   půjčit Hugův román, abych jej s chutí   přečetla a vůbec mi nedělalo vrásky, že je   to nenáviděná povinná četba. O něco později   jsem pak tento seriál viděla ještě jednou a   pak už bohužel ne. Je to velice realisticky a   přitom s citem přepsaný příběh   francouzského romantismu a věřím, že dožít   se autor díla dnešních dnů, s výsledkem by   byl jistě spokojen. Ocenila bych, kdyby se v   televizi tato verze Bídníků objevila a i když   by to asi hodně lidí nechtělo přijmout, neboť   již jsme dva samostatné státy, já bych byla   pro všemi deseti, aby šlo o původní slovenský   dabing. Ten byl naprosto vynikající. Lino   Ventura k nám promlouval hlasem jednoho z   nejlepších slovenských herců - Štefana   Kvietika. Věřím, že se tento krásný   zážitek snad zopakuje.