Zvoník u Matky Boží

Brzy po disneyovském kresleném zpracování známého díla Zvoník u Matky Boží vznikla jeho další hraná verze, určená tentokrát pro televizi. Tvůrci v čele s režisérem Peterem Medakem v ní dodržují konvenci výpravného historického filmu, zároveň se však pokoušejí zachytit i "hlubší" vrstvy, k nimž předloha Victora Huga (z roku 1831) ani neodkazuje. Posunuli děj do doby vlády Ludvíka XII. (do roku 1505) a jako jeden z hlavních motivů užívají svár okolo knihtisku. Do středu příběhu posunujíjí namísto romantické zápletky neopětované lásky zrůdného zvoníka Quasimoda k půvabné Cikánce Esmeraldě, postavu Quasimodova ochránce, fanatického kněze Frolla. Ten zuřivě potírá knihtisk, neboť ví, že tištěné slovo může snadno zlomit moc církve i krále. Zároveň ovšem bojuje sám se sebou. Navzdory sebetrýznění nedokáže odolat svému citu ke krásné dívce, a proto se jí snaží zahubit. Ve své pýše se totiž domnívá, že Esmeralda je nástrojem ďáblovým. Zaslepen žárlivostí a vlastním ponížením způsobí katastrofu, na niž doplatí nejen on sám, ale i jeho chráněnec, který však alespoň nakrátko pozná pocity souznění a lásky. Stejně jako ve většině filmových verzí je i tady Hugův příběh upraven dle potřeb adaptátorů. - Snímek se natáčel převážně v Budapešti, ale také v Praze a ve francouzsként Rouenu. Velkou příležitost v něm dostal Richard Harris v poněkud " brandovsky " pojaté roli ďábelského inkvizitora, zvoníka hraje Mandy Patinkin v masce, znetvořující jen jednu polovinu jeho obličeje, a Esmeraldu ztvárnila krásná, leč poněkud chladná Salma Hayeková.

Muzikálová adaptace slavného románu Victora Huga s hudbou několikanásobného držitele Oscara Alana Menkena.