Zpověď - příběhy, které napsal sám život

-Miloslav Švandrlík , spisovatel
Iracionální společenské procesy poloviny minulého století poznamenaly osud Miloslava Švandrlíka (70) už v době jeho dospívání. Když ho vyhodili z konzervatoře a musel se živit zametáním továrenských dílen, byl na doporučení kulturního pracovníka, shánějícího dělnické kádry ke studiu na uměleckých školách přijat na DAMU. Ačkoli tehdy vystupoval v rolích angažovaných budovatelů komunismu - sotva přerušil studium, aby se mohl stát filmovým dramaturgem, musel okamžitě narukovat. Jenom díky svému špatnému zdraví se na vojně paradoxně dostal k černým baronům, což mu později pošramotilo kádrový profil natolik, že v civilu nemohl sehnat místo a skončil jako vychovatel sirotků z Korejské války. I kdyby Miloslav Švandrlík nenapsal nic jiného než Černé barony, stačilo by to, aby se stal jedním z našich nejznámějších spisovatelů...
Febio

Zdravotně nebyl Miloslav Švandrlík dostatečně způsobilý, aby se dostal mezi významnějšá část tehdejší čs.armády. Ddostal se k černým baronům a paradoxně mu tento fakt pošpinil jak jeho pověst tak i kádrový profil. Musel se různě protloukat a později tyto své zkušenosti využil pro svou literární tvorbu. Černí baroni, jak o nich psal ve stejnojmené knize jej vlastně proslavili.