Žena z antisveta [TV inscenace]

V pondělí večer nabídla bratislavská Hlavní redakce literárně dramatického vysílání Čs. televize hru takového žánru, který se neobjevuje moc často. Vědeckofantastická tvorba neupoutává pozornost všech diváků, podobně jako je tomu se zájmem o ni v literatuře či filmu, přesto by neměla být přehlížena. Pravda, zařazení hry ŽENA Z ANTISVĚTA (autor scénáře podle povídky George Langelaana Jindřich Švehla, režie Peter Mikulík) však nebylo motivováno hlediskem žánrovým. V předvečer neslavného výročí svržení atomové bomby na Hirošimu připomenulo toto dílo souvislosti hrůzného činu. Samozřejmě že prostředky vlastními tomuto žánru. Vědec Berny Marsden naváže kontakt s lidmi žijícími ve čtyřrozměrném světě, v němž se ocitli jen proto, že se 6. srpna 1945 nacházeli v epicentru výbuchu. Následující děj byl dokladem toho, že smysluplná vědeckofantastická tvorba, byť by vypovídala třeba o bytostech žijících v jakémsi „antisvětě“ nebo kdekoli jinde, se tak svým vyzněním vyslovuje k životu lidí na Zemi. Zajímá se o pocity vlastní jedině člověku, o štěstí, o lásku. V tomto případě nemohla obejít odpovědnost vědců jaderného výzkumu za válečné využití jejich objevů. Hra sledovala spíše význam řečeného slova než dramaticky ztvárněný příběh ozvláštněný obrazným vyjádřením, proto autoři použili nijak objevné prostředky spíše reportážního vyprávění. Takový postup nedal ani velké herecké příležitosti představitelům hlavních postav, Dušanu Jamrichovi, Emilu Horváthovi ml., Zuzaně Kocúrikové.

O správnosti zařazení příběhu, majícího bohužel velmi aktuální význam, není pochyb. Tvůrci měli jistě své důvody, proč se znovu vrátili k inscenaci vysílané v naší televizi už v roce 1969 a po letech ji natočili znova. Tento čin by však mohl být pobídkou k zájmu o vědeckofantastický žánr, který by si zasloužil i zpracování nových témat, jejichž společenské vyznění by nebylo o nic méně adresné a aktuální jako v případě hry pojednávající o vztahu pozemšťana k ženě z jiného světa.

CINGER, František. Žena z jiného světa. Rudé právo. 1985, roč. 65, č. 185 [8. srpen], s. 5. [upraveno]