Závod s časem

Těžko se sledoval film s tragicky zesnulým P.   Walkerem, ale pokud by měl člověk hodnotit   jednotlivé složky filmu, není tenhle snímek   vyloženě zlý. Chybí tomu odvážnější a   akčnější rozjezd, který udává prvním   minutám opravdu pozvolné tempo. Zápletka je   pozoruhodná a vcelku zajímavá, i když   nelogických puntíků obsahuje spoustu. Co mi   však přišlo za totální zádrhel, je fakt, že   tempo se střídá nepochopitelně rychle.   Chvilkové fáze s naprosto uspávajícími   dialogy střídají napínavé akční scény s   temnou nervy-drásající atmosférou. Tyhle   kapitoly filmu byly parádní. Co se týče   hereckého výkonu, určitě bych Paula W.   pochválil, celý film v podstatě stojí na něm.   Pokud zavřu jedno oko, zhodnotil bych Hours   vcelku pozitivně, na scéně podobných film   lehce nadprůměrně.

HOURS

Příběh otce, který bojuje o život   své maličké dcery s nepřízní osudu, s   neklidným živlem i sám se sebou až do svých   posledních sil.

Sama jsem si říkala jak   autoři vyplní dlouhých 97 minut tak   jednoduchým příběhem, který se vejde do   jediné věty. A ono to vyšlo. Film Hours totiž   není typickým katastrofickým filmem, který má   šokovat záběry o řádění rozběsněných   živlů, scénami s hroutícími se domy a pod   nimi pomalu umírajícími lidmi. Na pozadí   událostí sledujeme příběh zoufalého otce,   který je ochoten udržet své právě narozené   dítě při životě za každou cenu. Nemocnice   musí být evakuována a otec zůstává sám u   nepřenosného inkubátoru, bez proudu, se   stařičkým generátorem a trvá vždy pouze tři   minuty než se baterie zcela vybije. Tento čas   může otec využít k tomu, aby se pokusil   přivolat pomoc, aby si sehnal něco k snědku a   aby si odpočinul než bude potřeba opět klikou   roztočit generátor… a čas se postupně   zkracuje: „Nehrajete fér, pane   ventilátor“.

Námět filmu nebyl vůbec   špatný. A že je v něm málo napětí a málo   emocí? Mně to tedy stačilo. Bylo tam všechno   potřebné – strach, naděje, lidská dobrota,   laskavost i ochota podělit se o poslední kus   salámu až po odvrácenou tvář společnosti:   hyenismus, který neváhá okrádat chudáky v   nouzi, rabovat dokonce i v nemocnici. Výhrady   mám jen k samotnému závěru, ale to se nakonec   dalo čekat.

Prostě jako žena a především   jako matka mám na tyto filmy jiný názor.   Možná je to jenom průměrný film, který není   ničím výjimečný, ale mně se líbil právě   pro tu snahu o autentičnost, pravdivost a   reálnost situace. Pokud by byl násilně   „oživen“ čímsi překvapivým, jen by se z   něj stal tuctový thriller o ničem. Takhle to   pro mne to bylo takové nenápadné, ale docela   příjemné překvapení v podání Paula Walkera.   Tato role mu velmi slušela.

HOURS je   posledním dokončeným filmem tragicky   zemřelého Paula Walkera.

Hodiny zoufalství....
Vlastně hodinu a půl mého zoufalství. Pač   jsem čekal emociálně vypjaté drama, a dostal   jsem jen zoufalou nudu k ukousání. To nebylo ani   dramatické, ani napínavé, jen totálně blbé.   Měl jsem co dělat abych to nevypnul! Paul Walker   mi nijak nevadí, ale hodinu a půl poslouchat   jeho monology, sledovat jak neustále nabijí   baterii, nebo vzpomíná na mrtvou manželku, tak   to bylo moc i na mě. Film podle skutečné   události, se zajímavým příběhem a takhle   neskutečně ho podělat.
Náš příběh se   odehrál roku 2005, během hurikánu Katrina.   Nolanovi právě zemřela manželka, při porodu   jejich díťete. Mimčo musí do inkubátoru,   jenže nemocnice se kvůli bouři musí evakuovat.   V tom schonu na Nolana a jeho dítě jaksi   zapomenou. Náš hrdina zůstává sám, v   opuštěné nemocni a bojuje o život své dcery.   Elektrika nefunguje a baterie u inkubátoru se   každou chvilku vybije....Za mě toho moc   nevybojoval, dávám 50%