Zápas s Hemingwayem

Příběh, který v roce 1993 rozehrála kalifornská režisérka Randa Hainesová, stojící za oscarovými Bohem zapomenutými dětmi, je komorním dramatem, které se v podstatě dotýká každého člověka. Jeho hlavním tématem je totiž stáří. A hrdiny dva muži, rozdílní jak to jenom jde, kteří by se k sobě jako mladíci patrně nikdy nedostali. Walter, bývalý holič a lazebník, je velmi plachý a stydlivý člověk, který má rád řád, klid a výstřelky jakéhokoli charakteru jsou mu spíše na obtíž. Oproti tomu Frank strávil celý život na moři coby lodní kapitán, a tomu také odpovídá jeho charakter - je hlučný, poživačný, rozhodně nemá nikdy daleko k alkoholu a život si užívá, jak to jenom jde. Nicméně i tak je stejně jako Walter sám. A fakt, že se oba usadili v jednom tichém floridském městečku, je nakonec sblíží. Není ale třeba dodávat, že jejich přátelství si bude muset protrpět nejeden těžký moment, mnohdy spojený především s něžným pohlavím, jehož představitelkami jsou zde Shirley MacLaineová, Sandra Bullocková a Piper Laurieová. A hlavní role? Ty přináležejí famózním hollywoodským veteránům, oscarovému Robertu Duvallovi a držiteli Zlatého glóbu Richardu Harrisovi.

Tak jako v prvotině Bohem zapomenuté děti si režisérka Randa
Hainesová všímá i ve svém dalším filmu Zápas s Hemingwayem (1993) uzavřeného světa lidí, zbavených možnosti žít běžným způsobem. Po hluchoněmých žácích speciální internátní školy jsou jejími dalšími hrdiny dva povahově zcela odlišní důchodci, jejichž život jakoby ztratil smysl. Dny decentního a nesmělého Walta, bývalého holiče, sestávají z řady klidných mechanických úkonů, mezi něž patři i rytířské dvoření mladé servírce Elaine; extrovertní, rázovitý Frank kdysi námořní kapitán, skrývá své zranitelné srdce pod množstvím nejrůznějších provokací a tragikomicky nezdařených milostných avantýr. Oba muži se ke konci života spřátelí a díky svým kontrastním charakterům vytvoří doplňující se dvojici, v níž znovuobjevují drobné radosti a navracejí se tak do dob svých úspěchů. - Scénář jednadvacetiletého (!) Stevea Conrada je vystavěn na několika málo detailech, vystihujících strnulost a bezcílnost dohasínajících životů. Ale od jisté chvíle se právě tyto motivy paradoxně stávají jejich hybnou silou (Waltova pravidelná snídaně v parku, Frankovo anachronické sukničkářství). Režisérka se místy neubránila přímočarému sentimentu, naštěstí jej však většinou vyvažuje humorným nadhledem. Jako neocenitelné se v tomto směru jeví obsazení hlavních úloh; Hainesová své dílo nijak výrazně nestylizuje, naopak s jakousi režijní pokorou.,danou patrně její televizní praxí, zaznamenává herecký koncert Richarda Harrise, Shirley MacLaineové a Roberta Duvalla, který zde vytvořil jednu ze svých nejlepších rolí.
-zk-, Filmový přehled 1995/5