Zahrada

Groteskní podobenství režiséra Jana Švankmajera vzniklo podle povídky Ivana Krause Živý plot. S hravou nadsázkou vypráví anekdotu o muži, který ukazuje starému známému svou vilu a zahradu, obehnanou živým plotem - ovšem doslova živým, protože se místo keřů skládá z lidí, na které majitel vily něco ví...

katalog 1. Festivalu nad řekou

Hraná groteska odhaluje na minimální ploše zrůdnost bolševické zpupnosti, pokrytectví i pohrdání lidmi. Švankmajer tentokrát v podstatě pracoval jen s prostředky hraného filmu.

Sebejistý papaláš pozve svého známého do vily, okolo niž má postavený skutečný živý plot: stojí tu vedle sebe různi lidé a drží se za ruce. Pán se chlubí svým hospodářstvím, hlavně králíky a kompostem. Provází hosta podél plotu, ukazuje mu jednotlivé "plaňky" a vykládá mu o systému, s nímž svou okrasu pěstuje. Plot však nenápadně žije svým životem. Host si v něm brzy najde své místo. Hostitel to bere jako samozřejmou věc...
Lev sv. Marka v kategorii krátkých hraných filmů na XIX. přehlídce dokumentárních, animovaných a dětských filmů v Benátkách 1968.

Filmový přehled 1994/12/39

Groteskní podobenství o muži, který si kolem svého domu pěstuje živý plot z lidí, na něž něco ví.
Kino ART

O muži, který si kolem zahrady své vily udělá živý plot z lidí, na které něco ví.Josef:“Copak to není krásný, když vidíš, jak takhle lidi stojej a držej se za ruce?Takovej živej plot má něco do sebe. Vono je v tom něco vopravdovýho, živýho. Jenže, aby plot byl dobrej, tak se musí sem tam přistřihnout. Musí se pěstovat...jako všichno. Já už na to mám vlastní systém. Třeba takovýho inženýra sázím mezi dva řezníky a navopak. Holt všechno se musí dělat s láskou.
Kino AERO