Žabí král

Filmoví tvůrci NDR točí pohádky většinou podle klasických předloh bratří Grimmů. Nechali se jimi inspirovat i tentokrát a vytvořili vyprávění, jehož mottem se stala morální poselství, že sliby se mají plnit, že tedy člověk nikdy nemá slibovat to, co splnit nemůže, a že se nikdy nemá otáčet záda k těm, kdo mu pomohli v nouzi. Filmová pohádka Žabí král, kterou podle vlastního scénáře realizoval režisér Walter Beck, se od té původní, literární, trochu liší. Rozmazlená princezna Henrietta ztratí svou oblíbenou kouli. Slíbí za ni ošklivému žabákovi všechno, co chce: že spolu budou jíst z jednoho talíře, pít z jednoho poháru a spát v jedné posteli. Ale zcela splnit svůj neuvážený slib nedokáže. Žabák, kterého vztekle hodí na stěnu, se změní v mladého krále a ten musí odejít do cituprázdného vyhnanství. Teprve tehdy princezna pochopí. Po dlouhé a nebezpečné cestě krále najde a díky své odvaze, důvtipu a vytrvalosti nakonec přece jen všechno splní. - Tvůrci se striktně drželi zvolené základní - nepříliš bohaté a místy i trochu nevysvětlené - dějové line, aniž jí odlehčili (nabízejícími se) vedlejšími motivy. Také pojetí postav jako plochých pohádkových figur, střídmá výprava a práce s triky mají jiný charakter, než na jaký jsme zvyklí např. z pohádek, jež vznikají v koprodukci našich a zahraničních filmařů. Hlavní role byla už při psaní scénáře určena mladičké Janě Mattukatové, která hrála už v několika předchozích režisérových snímcích, a která zcela odpovídala představě Waltera Becka o princezně ve věku na rozhraní mezi dětstvím a dospělostí; Žabího krále hraje Jens-Uwe Bogadtke, představitel titulní postavy z Beckovy předchozí grimmovské pohádky Muž s medvědí kůží.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled