Za československý stát

"Za československý stát". Ministerstvo národní obrany dalo tenkrát natočit jubilejní film na oslavu 10. výročí naší samostatnosti. Byl to film propagační a splnil jistě své poslání, ačkoliv vlivem libreta byl jako celek naivní. Libreto, které tehdy napsal plukovník Medek, vypráví o třech bratřích, kteří žili ve vesničce pod Karlovým Týnem a kteří pak bojovali v legiích, jeden v ruských, druhý v italských, třetí ve francouzských. Vrátí se všichni zdrávi a šťastní nad dobytou svobodou. L

ibreto zde bylo jen záminkou k tomu, aby se ve filmu mohla ukázat činnost legií v Rusku. Tyto tři postavy jsou nakresleny příliš symbolicky a jsou v některých chvílích málo životné, mluví řečí nikoliv lidskou a mužskou, nýbrž vzletnou řečí bardů a národních buditelů. Největší hodnotou filmu jsou autentické snímky, které přivezli legionáři z Ruska (často k vidění v televizní relaci "Hledání ztraceného času" uváděné Karlem Čáslavským).

Takže: zázrak dvacátého století zachoval nám, byť neúplně, několik historických chvil, které budou vždy působivé. Snímky odevzání praporu prvním legionářským družinám, záběry prezidenta Masaryka, obrázek přechodu mostu na Ukrajině (podivuhodně zachovalý), byly velice vhodně spojeny s nově natáčenými scénami.

Z těch je nejlepší scéna bitvy u Zborova. Postrádá sice velké komparsy, ale s tím co měli režisér Vladimír Studecký a kameraman štk.Vojtěch Vyšín, udělali tehdy pravé divy. Jak bylo známo, filmovala se tato scéna u Milovic, kde se terén podobal zborovskému terénu. Také zákopy byly věrně okopírovány. Několik detailů, jako např. zajetí rakouské polní kuchyně, dále vržení "bomby" do nepřátelských zákopů, oživily scénu.

Tři mladí muži, kovář Janda, dělník Bárta a rolník Tomeš, se po práci přátelsky potkávají ve své vsi pod Karlštejnem. Když je vyhlášena po atentátu v Sarajevu mobilizace, musejí nastoupit do rakouské armády. Loučí se s nimi manželky i malí synové. Muži ale nechtějí bojovat za Rakousko-Uhersko, touží po vlastním samostatném státě. Podaří se jim dostat do vznikající československé armády na různých frontách a z války se vracejí domů jako ruský, francouzský a italský legionář. Čekají už na ně ženy a dorostlí synové. Ti jsou pak povoláni do armády nového státu a díky příkladu otců se z nich stávají dobří vojáci. Syn kováře, italského legionáře, je v jezdeckém oddílu. Ruský legionář, rolník Tomeš, je pyšný na syna pěšáka. Dělostřelcem je syn dělníka Bárty, francouzského legionáře. A tak, jak bylo uvedeno v dobovém tisku, „když přijedou domů na dovolenou, chlubí se otcům našimi pluky, děly, aeroplany a svým nejvyšším velitelem, presidentem Masarykem. A tak stateční otcové, kteří krváceli za vlast, dožijí se plného štěstí v osvobozené československé vlasti.“

Zdroj: NFA

Osudy tří přátel z vesničky pod Karlštejnem, z nichž jeden se vrací z války domů jako ruský, druhý jako francouzský a třetí jako italský legionář. Po návratu domů se setkávají se svými ženami a dorostlými syny. Vlivem příkladu otců stávají se ze synů dobří vojáci. "... když přijedou domů na dovolenou, chlubí se otcům našimi pluky, děly, aeroplany a svým nejvyšším velitelem, presidentem Masarykem. A tak stateční otcové, kteří krváceli za vlast, dožijí se plného štěstí v osvobozené československé vlasti."
(Citace z dobového tisku.)

Film vznikl k oslavám 10. výročí vzniku samostatného státu. Autorem námětu byl generál a spisovatel Rudolf MEDEK. Jednoduchý příběh, doplněný dokumentárními záběry československých legionářů na frontě na Rusi, české Družiny, odchodu 28. pluku z Prahy na frontu, převratu 28. října, příjezdu prezidenta Masaryka, návratu ruských legionářů a pohřbu Neznámého vojína. V rolích kováře Jandy, dělníka Bárty a rolníka Tomáše vystupují amatérští herci neznámých jmen. Oficiální film natočený k 10. výročí vzniku Československé republiky.

ZDROJ: Český hraný film I. (část 1.)
ZDROJ: Březina, V.: Lexikon českého filmu (část 2.)