West Side Story

West Side v New Yorku je svědkem neustálých konfliktů dvou pouličních gangů. Tryskáči a Žraloci se nenávidí a není síly, která by změnila jejich nepřátelství. Riff přivádí mezi Tryskáče Tonnyho, ten se ale na první taneční zábavě zamiluje do Marie, sestry Bernarda, vůdce Žraloků. Bernard samozřejmě nepřipouští jinou možnost, než že si Maria najde přítele mezi Portorikánci v gangu Žraloků...

Písně (text, hudba):

Jet Song - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
Something's Coming - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
Maria - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
America - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
Tonight - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
One Hand One Heart - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
Gee Officer Krupke - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
Quintet - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
Cool - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
I Feel Pretty - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
Somewhere - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
A Boy Like That - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)
I Have a Love - (Stephen Sondheim, Leonard Bernstein)

Newyorská časť West Side je miestom neutíchajúcich konfliktov dvoch znepriatelených gangov. Tony, ktorého kamarát Riff priviedol medzi Tryskáčov, sa zamiluje do Marie, ktorá je sestrou vodcu Žralokov. Ten nepripúšťa, že by jeho sestra mohla mať priateľa, ktorý nie je z jeho gangu. Filmová adaptácia legendárneho broadwayského muzikálu Leonarda Bernsteina získala 10 Oscarov.

Zdroj: RTVS

Mimořádně úspěšný americký muzikál West Side Story (1961, FP 31/73), který se na počátku šedesátých let stal žánrovým mezníkem, se po bezmála čtyřiceti letech vrací do českých kin. Moderní variace tragického příběhu Romea a Julie je prvním ze čtyř filmů, jež letos postupně vstoupí do distribuce v rámci Projektu 100-2012. – Slavná filmová adaptace broadwayského muzikálu Leonarda Bernsteina (hudba), Arthura Laurentse (libreto) a Stephena Sondheima (texty písní), vznikla čtyři roky po newyorské premiéře na jevišti Winter Garden Theatre (26. září 1957). S nápadem vytvořit soudobou muzikálovou podobu Shakespearovy hry přišel choreograf Jerome Robbins již v roce 1949. Hlavní hrdinkou měla být židovská emigrantka, která přežila holocaust a v Americe se zamiluje do mladíka z římsko-katolické rodiny. K realizaci však došlo až o osm let později, takže autoři spojili drama tragické lásky s aktuální problematikou, tedy s pouličními gangy a rasovou nesnášenlivostí. – V příběhu z newyorské Západní čtvrti stojí proti sobě dva pouliční gangy, bojující o malé hřiště: „bílí“ Tryskáči a portorikánští přistěhovalci Žraloci. Někdejší člen Tryskáčů Tony se zamiluje do krásné Marii, sestry vůdce Žraloků Bernarda. Právě jeho však Tony při střetu gangů v afektu zabije... – West Side Story i po půl století fascinuje strhující choreografií, v níž se efektní taneční čísla přirozeně prolínají se stylizovanými rvačkami i s akrobatickými prvky a s níž kongeniálně souzní Bernsteinova partitura. Skladatel využil dynamické postupy moderního jazzu (bebop, cool), jež doplnil temperamentními latinskoamerickými rytmy (America), vypjatými kuplety (Gee, Officer Krupke), křehkými milostnými vyznáními (Maria) a symfonickou orchestrací. - Dvouapůlhodinový film s pětiminutovou předehrou a s přestávkovou hudbou, byl původně natočen na 70mm materiál. Získal deset Oscarů a Robbins si navíc odnesl i zvláštního Oscara za jedinečný přínos filmové choreografii. Ve West Side Story ovšem natočil jen čtyři taneční čísla, neboť byl kvůli průtahům při realizaci propuštěn.
–tse-, Filmový přehled 2012/3

Desaťoskarový film West Side Story je brilantnou adaptáciou rovnomenného broadwayského muzikálu. Ten je zase inšpirovaný nesmrteľnou shakespearovskou históriou lásky Romea a Júlie. Príbeh filmu sa odohráva koncom päťdesiatych rokov dvadsiateho storočia v západnej časti New Yorku. Prostredie vtedajších navzájom medzi sebou bojujúcich gangov nahradilo konflikt Monte-kovcova Kapuletovcov, Veronské námestie tu zastupujú dvory, ihriská, temné zákutia a bary. West Side Story sa stal okamžite po svojom nakrútení prototypom ideálneho filmového muzikálu. Strhujúca hudba a choreografia nepôsobia trápne, nevyhýbajú sa realite a neprifarbujú ju. Zároveň však rešpektuje žáner melodrámy a formu muzikálu - pri spievaných a tanečných scénach sa akčný dej „zastavuje" a potom opať rozbieha, takže vytvára špecifický rytmus. Film je dodnes všeobecne uznávaný kritikou, pretože vychádza z dokonalého vyváženia a skĺbenia strhujúcej hudby, choreografie a inovatívneho použitia filmových výrazových prostriedkov.
katalog 17.ArtFilmFestu 2009/134

Nesmrtelný Shakesparův příběh tragické lásky milenců ze znepřátelených rodů inspiroval mnohé další umělce, podepírá i tento muzikál, jeden z prvních, který překonal dosavadní zálibu ve sladkobolných romancích a přivedl na filmové plátno dvě konkurující si bandy výrostků, portorikánských Žraloků a bělošských Tryskáčů, terorizujících západní čtvrť New Yorku. Navíc jsou začleněny zřetelné sociální prvky v kresbě prostředí, v němž hrdinové žijí, výpověď se dotýká i nesnášenlivosti a předsudků. Ale především strhující je pohybové a hudební uchopení této látky. Pod režijním vedením zkušeného Roberta Wisea, v choreografické úpravě Jerome Robbinsona a se strhující hudbou Leonarda Bernsteina se odehraje nadčasově platný příběh, která zaujme jak pěveckými a tanečními výkony, tak reálností předváděných dějů, zasazených do reálného prostředí, s důrazem na sociální pozadí jednotlivých postav. Ale ani tragické zacílení příběhu nepřehluší některé ironické výpady, třeba ten již legendární, v němž se s jemnou hravostí vypočítávají přednosti i neřesti Ameriky.
Kino AERO

Legendární muzikál, oceněný deseti Oscary, je příběh z newyorského West Side. Variace na téma Romeo a Julie nás přivádí mezi dva soupeřící pouliční gangy. Tony a Marie doplácejí životem na věčnou nenávist.
Cinema 1992/10/75

Autor/Zdroj: /Cinema