Vyhoď máti z vlaku

Známý představitel excentrických charakterů Danny DeVito debutoval v roce 1987 jako režisér filmem Vyhoď máti z vlaku. Nápad scenáristy Stu Silvera vychází z brilantní Hitchcockovy krimi Cizinci ve vlaku (1951), která je mu však východiskem pro nepříliš nápadité vyprávění, koketující se smrtí stejně povrchně jako se žánrem černé komedie. - Larry Donner a Owen Lift sní o spisovatelské kariéře, první je učitelem tvůrčího psaní, druhý jeho žákem. Oběma však v rozletu brání nepohodlné ženy: Larrymu exmanželka Margaret, která sklízí vavříny za jemu ukradenou knihu, Owenovi autoritativní nemocná matka. V obou mužích zvolna narůstá touha vraždit: jak to však udělat, když jsou první na koho by padlo podezření? Napadne je si vraždy vyměnit: Larry zabije matku, Owen Margaret. - Ze základní situace odvořují autoři sérii scének, v nichž se spíše než dobře napsané dialogy a rozehrané situace ulatňuje herecká šarže DeVita a u nás nepříliš známého komika Billyho Crystala. Zajímavější je kreace Anne Ramseyové v roli nesnesitelné matky a především kamera Barryho Sonnenfelda, úspěšně povyšující "televizní" přístup ostatních tvůrců do filmového tvaru.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled


Kdyby Sigmund Freud znal tuhle máti, nikdy by ho nenapadlo přijít s termínem „Oidipův komplex" a pravděpodobně by musel začit přepisovat své vlastní Dějlny psychoanalýzy.
Crazy matinka z režijního debutu Dannyho DeVita - to je prostě zlý sen, groteskní směs Frankensteinovy lety a Quasimodovy sestry. Má hlas, který ohýbá trámy, sex appeal jako masožravá rostlina a vypadá jako ožraná kapusta.
A tahle dáma má syna. Owen sice už dávno dosáhl mužného věku, ale senilní máti s ním stále jedná jako s děckem - včetně fyzických trestů. Úplně nejmenší pochopení má ovšem pro jeho spisovatelské pokusy. Owen by se totiž rád stal slavným autorem kriminálních románů a v hlubokém přesvědčení o svých schopnostech navštěvuje dokonce kurs na univerzitě. V jeho neobratných textech se pak stále znovu vrací tentýž motiv: vražda staré dámy...
Spisovatele a univerzitního docenta Larryho Donnera trápí úplně jiné starosti. Jeho semináře jsou sice stále stejné úspěšné (s výjimkou podivína, který ho pravidelně otravuje s obskurními texty o likvidaci starší dámy) - jinak je ale na pokraji zhroucení.
Nemůže psát, je „zablokovaný" a už před měsícem mu vypršel termín odevzdání nového románu. A navíc - jeho žena Margaret je právě oslavována jako nový literární objev. Aby ne, když při jejich rozchodu sbalila Larryho poslední rukopis a vydala ho pod vlastním jménem. Težko se pak divit Larryho prohlášení: „přeju si, aby byla mrtvá...".
Taková je vstupní situace poněkud drsnější komedie Dannyho DeVita. Divákovi, který zná DeVitův další film Válka Roseových (The War of the Roses), je určitě úplně jasné, že od zlomyslného trpaslíka stěží může očekávat laskavý a milý příběh. Naopak. Dva muži, trápeni ženami, se nechají inspirovat jedním Hitchcockovým scénářem a rozhodnou se provést mimořádně rafinovanou dvojvraždu...
Vyhoď máti z vlaku je skutečně velmi černá komedie, na hollywoodské poměry ovšem dosti „nechutná a cynická". Z neškodné výchozí situace vyrůstá bezbřehý zmatek, každý pokus o omezení chaosu vede jen k novým komplikacím a nedorozuměním. Je až s podivem, jak scenárista Stu Silver dokázal po tolika úkladech a pokusech o vraždu ještě nakonec trefit do správné uličky, která ho zavedla až ke šťastnému konci.
Nehledě na přemíru situační komiky, je film pozoruhodný především prvotřídními hereckými výkony Dannyho DeVita v roli ponižovaného synka a Billyho Crystala jako zhrzeného manžela. Oběma mužům přitom velmi zdatně sekunduje Anne Ramseyová jako ohrožená a svým způsobem nesmrtelná máti.
Cinema 1992/4/56

Autor/Zdroj: /Cinema