Venoušek a Stázička

Venoušek provádí místo učení různé kousky a tomu odpovídá i jeho vysvědčení. Jeho otec s tetou Klotyldou ho proto dají do učení k ševci Nesvačilovi, který nemá pro žertíky svých učedníků smysl. Venoušek založí organizaci ševcovských učňů "Bratrstvo Černé Štruple" a s nimi podniká dobrodružné výpravy. Do svého doupěte vlákají i mistra Nesvačila a pomstí se mu za všechna příkoří. Kvůli Venouškově kamarádce Stázičce dojde v "Bratrstvu" ke zradě a Venoušek se Stázičkou a kamarádem Zrzkem utečou před trestem na venkov. Tam si obstarávají živobytí na úkor hloupých výletníků. V Prachovských skalách je Zrzek dokonce pronásledován jako lupič. Po epizodě v holičství se nechají najmout k cirkusu, prodávají omlazovací krém
starým babkám. Zrzek se zamiluje do Stázičky a chce z beznaděje skočit pod vlak. Ten naštěstí uhne na jinou kolej.Stázička se vrátí domů a má v noci hrůzný sen o pekle. Na výletě pak potká kamarády i Nesvačila, který nakonec učedníkům odpustí.
(Podle dobového popisku.)

Autor/Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I.


Podle seriálu povídek spisovatele Josefa SKRUŽNÉHO, které vycházely na pokračování v Humoristických listech. Představiteli titulních rolí byli Karel (Adolf) BRANALD a Zdena KAVKOVÁ, manželka režiséra Svatopluka INNEMANNA. Dochovala se jen část filmu. V dochovaném fragmentu filmu je zachycena epizoda z Prachovských skal a cirkusu, kde Zrzek vystupuje jako impresário a Venoušek se Stázičkou jako liliputáni. Byly natočeny celkem tři díly, které byly bez rozdělení uvedeny v srpnu 1922 v pražském kině Lucerna. Dále byl však film uváděn ve dvou epochách -' Premiéra I: epochy: 1. 9. 1922. Premiéra II. epochy: 22. 12. 1922. Příběhy vycházely v Humoristických listech. Pracovní záběr zkušební scény v pekle (jinak nedochované) ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960).
V roce 1939 byl natočen (opět podle Skružného předlohy) stejnojmenný zvukový film

Autor/Zdroj: Březina Václav/noticka