Velký stín

"Velký stín " - silné psychologické drama Tobisu z divadelního prostředí bylo jak zásluhou svého režiséra Paula Verhoevena, tak hlavních představitelů s Heinrichem Georgem v čele pozoruhodně výrazné a dramaticky působivé dílo tehdy soudobého německého filmu. Tento film je z moderního divadelního světa a je zároveň filmovým holdem divadlu, které pravdivě a pronikavě prosvětluje a proniká svým vševědoucím pohyblivým okem, aby je tu prostě, tu vysoce dramaticky zobrazil.

Zásluhou režiséra je ve filmu všechno přesvědčivé a v pravý okamžik vždy krocené hry vybraných umělců zůstává zde filmovost díla přece jen v podstatě nedotčena a jeho vysoká umělecká úroveň je zařadila mezi čelné filmové výtvory říšské produkce. Pevně načrtnuté charaktery,dráždivá a opojná divadelní atmosféra a celá ta zvláštní spleť divadelního zákulisí a osudů a životů umělců sepjatých s jevištěm střídá se tu zajímavě v pevné stavbě dějové s jevištními výstupy, které umožňují zároveň filmovému divákovi obdivovat představitele hlavní úlohy Heinricha Georga i ve dvou jeho úspěšných jevištních rolích a to v úloze Cresna z Calderonova "Sudího zalamejského" a Goetheova Götze z Berlichingenu.

Robustní umělec tu zosobňuje janningsovskou postavu stárnoucího zkušeného herce a uměleckého ředitele divadla, který když osudně zanedbal výchovu své dcery, věnuje otcovsky pozorný zájem mladé a ještě bezradné herečce, jejímž se stane i bezděky ohleduplným ctitelem, když za jeho vedení procitne umělkyně v děvčeti, které zatím nevybíravým úskokem získá mladý, lehkovážný a cynicky ctižádostivý herec. Ten si pak teprve velmi opožděně uvědomí přece jen dosah své viny, když později se svou ženou a dítětem se setkává s bědnou lidskou troskou, jíž se stal po těžké duševní krizi někdejší velký umělec, připravený mladým hercem o vlastní dceru i možnou příští ženu zároveň.

George je tu zcela na výši své velké role a dovede získat jak velkou přirozeností a jednoduchostí prostředků, tak rozechvět prožitím vrcholných dramatických okamžiků. Výbornou partnerkou, neoslnivou, ale lidsky přesvědčivou a neobyčejně tvárnou, je mu Heidemarie Hatheyerová, jejíž pctivá jevištní průprava nese ve filmu své ovoce ve výkonu podivuhodně vyzrálém, při tak mladé umělkyni. Mladého, svůdného a z bezohledností pojednou svědomím bičovaného milovníka hraje velmi dobře Will Quadflieg a v úloze dcery slavného intendanta je mladistvá Marina von Ditmarová přesvědčivější ve scénách osobité náročnosti zhýčkané dcery, než v pozdějším tragickém poznání a procitnutí z klamných představ k osudné skutečnosti. Kamera Richarda Angsta a hudební doprovod Hans-Otto Borgmanna byly vynikající úrovně.