Umělcova smlouva

Umělcrova smlouva je dílo značně neobvyklé a výlučné, přináležící dnes již ke klasice moderní světové kinematografie. Snímek patří společně s filmy Prosperovy knihy a Dítě z Maconu k historizující větvi Greenawayovy tvorby.
Děj filmu se odehrává na sklonku 17. století v době vrcholného baroka jako zdánlivě frivolní či tzv. galantní historka. Módní kreslíř se uvolí vytvořit tucet obrazů venkovského sídla jednoho šlechtice pod podmínkou, že bude mít maximální svobodu a že paní domu mu bude po dobu kreslení po vůli...
Tato dějová linie je ovšem překryta mnohem významnějším „prvním plánem", jímž je dobová atmosféra a zvláštní nálada, usilující o postižení ducha zvolené historické epochy. Dominuje tu tedy vizuální složka, koncipovaná ve statických a silně estetizovaných obrazech a záměrná stylizace všech filmových vyjadřovacích prvků.
Důležitou roli hraje „divadelní projev málo známých nebo téměř neznámých hereckých představitelů, literaturou poznamenaný dialog a výrazná hudba, inspirovaná čelným barokním skladatelem Henrym Purcellem. Výsledkem je zcela atypický kostýmní film, postihující baroko komplexně jako určitý životní názor a styl.
Je to příběh o smyšlenkách a pletichách, o kresbách a o tom, co se stane, když je spojíme v číselné soustavě od jedné do dvanácti. (P Greenaway)
Tento film může být pro neznalé diváky překvapující svou průzračnou jednoduchostí, v níž se přesto skrývá rafinovaná skladba motivů, směřujících k neodvratnému završení. (...) Umělcova smlouva je dílem mimořádné imaginace, které jen vnějškově čerpá z konvencí kostýmních filmů. V modelovém vymezení zkoumá složité pohnutky lidského jednání, mající nadčasovou platnost. (J Jaroš, Rozhlas 7/00)

Autor/Zdroj: /Kino ART


Značně neobvyklé až výlučné dílo vzbudilo ihned po svém uvedení neobyčejně rozporné reakce. Děj se odehrává na sklonku sedmnáctého století, tedy v době vrcholného baroka.
Příběh je zdánlivě prostý. Módní kreslíř se uvolí vytvořit několik obrazů venkovského sídla jednoho šlechtice pod podmínkou, že bude mít maximální svobodu, a že paní domu mu bude po dobu kreslení po vůli. Zpočátku frivolní či galantní historka se však posléze mění v tragédii. Tato dějová linie je ovšem překryta mnohem významnějším „prvním plánem", jímž je dobová atmosféra a zvláštní nálada, usilující o postižení ducha zvolené historické epochy. Dominuje tu tedy vizuální složka, koncipovaná ve statických a silně estetizovaných obrazech, a záměrná stylizace všech prvků filmového vyjadřování. Důležitou roli hrají „divadelní" projev málo známých představitelů, literaturou poznamenaný dialog a výrazná hudba Michaela Nymana, inspirovaná čelným barokním skladatelem Henrym Purcellem. Výsledkem je zcela atypický, originální kostýmní film.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Greenawayův první celovečerní hraný film, ironizující představu umělce jako toho, kdo vidí pod povrch věcí a chápe širší souvislosti. Pro společnost byl pouhou loutkou s velmi malou rolí, ale to si bohužel uvědomil až příliš pozdě. Greenaway: „Když mi bylo patnáct, chtěl jsem se stát malířem. A té myšlenky jsem se držel. Moji rodiče si mysleli, že je to ten nejbláznivější a nejhloupější nápad. Vyhnul jsem se universitnímu vzdělání a trval na tom, že půjdu na uměleckou školu, což byl začátek naprostého názorového rozchodu s naší rodinou. A nikdy nedošlo k opravdovému usmíření. Zklamaní rodiče si mysleli, že dělám něco bezvýznamného, čemu bych se mohl věnovat po večerech, o víkendech a během prázdnin."

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Celovečerní hraný debut renomovaného britského filmaře Petera Greenawaye ve své době překvapoval originálním přístupem. Dnes patří ke klasickým dílům moderní světové kinematografie. Dobová "detektivka" se odehrává koncem sedmnáctého století. Zpočátku frivolní galantní historka se mění v tragédii. Důležitější než příběh je však postižení ducha baroka s jeho sklonem k manýrismu a přebujelosti. Dominuje vizuální složka, koncipovaná ve statických, silně estetizovaných obrazech a záměrná stylizace všech prvků filmového vyjadřování. Důležitá je hudba Michaela Nymana, inspirovaná Henrym Purcellem. Greenaway podle svého zvyku podává barvitý obraz epochy včetně zachycení života panstva, uměleckých manýr, anglických parků, pěstitelství a zahradnictví či stolování. Své místo tu má i pronikání cizích vlivů na anglický venkov. Stylizace je opřena o dobové reálie. pochopeni různých detailů však předpokládá hlubší znalosti. Umělcova smlouva patří do historizující linie Greenawayových děl (Prosperovy knihy či Dítě z Maconu).

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled