Ullisses

Tento snímek představuje homérskou cestu historií filmu. Jeho hrdinou je mýtický Odyseus, spolu s Joyceovým Odyseem a syntetickou postavou Telemacha a Phila Neila Orama. Werner Nekes tyto tři postavy kombinuje a rozvíjí jejich příběh jako analogii historie tzv. lichteratur, neboli psaní světlem. Jeho vlastním námětem je však vizuální jazyk sám. Odyseus/Bloom se mění ve fotografa Uliho, Penelopé/Molly je jeho modelka, přičemž Telemachos/Stephen se mění ve Phila z úvodu své Telemachie. Jejich životy se protínají v září 1980 v Porúří v době těsně před volbami. Jeden z nejbizarnějších filmů posledních let nás zavede do Dublinu i do Ruhrgebiet, z fiktivního místa jménem Casablanca do smyšleného města nazvaného Poona. Po cestě potkáme Groucho Marxe a Helmuta Schmidta a také porůznu roztroušené postavy z Homérovy Odyseje, z Joyceova Odyssea a z Ohybu, experimentální hry Neila Orama. Tyto vrstvy se navzájem překrývají a dotýkají ve velmi komplexním procesu. Avšak Uliisses (slovní hříčku lze přeložit jako "to je Uli", přičemž Uli je fotograf z Porúří, vnuk Leopolda Blooma) představuje zároveň také pitoreskní a erotické dobrodružství. Dietrich Kuhlbrodt, znalec německé filmové avantgardy (tedy filmů odmítnutých oficiální distribucí a sponzory) říká o filmu Uliisses toto: "Předmětem této odyseje je obrázkový jazyk jako takový: naučit se vidět a chtít vidět. Předvádí se tu vše od vykopávek kinematografické prehistorie až po nejnovější triky. " Werner Nekes, velký kouzelník a vynálezce, který ve své dílně v Mühlheimu neúnavně objevuje nové a nové optické triky a zařízení, tu například pracuje s fosforovým prachem, laserovými čočkami a počítačovými sekvencemi: "svět jako kinematografická skládanka" (Nekes). Není filmové techniky, která by se v tomto filmu neobjevila. Uliisses vyžaduje od diváka značnou pozornost - a pokud možno i více zhlédnutí. Možná, že kino není tím pravým médiem pro snímky jako je Uliisses, tvrdil Nekes nedávno v Cannes. Detaily z filmu jakoby vystoupí až po opakovaném zhlédnutí na videokazetě. Přesto však zůstává Uliisses i na filmovém plátně neobvyklým, až fascinujícím potěšením. "Nekesův film vyvolává nadšení velmi neobvyklým způsobem. Uliisses je dle mého názoru Nekesův doposud nejlepší film. Nekes je excelentní znalec historie kinematografie, a tak se jeho filmové postupy vždy vůči této historii nějak vymezují. V tomto příběhu jsou různá zařízení z historie kinematografie reflektována z hlediska jejich vlivu na naše vnímání světa a také z hlediska jejich metaforické realizace. Uliisses přináší takové množství světelných metafor, jakého se ještě žádnému režisérovi nepodařilo docílit." (Bazon Brock)

Autor/Zdroj: /Kino AERO