Triptych

Ve filmu se volně proplétají tři ženské osudy. V malém uzbeckém kišlaku vzpomíná při příležitosti otevření nové školy starý učitel Aspar Ramazovič na dobu krátce po válce. Chalimě, mladé matce dvou malých dětí, jednoho dne zmízí manžel. Marně hledá práci. Ve městě ji funkcionářka Sanobar pověří, aby na vesnici zřídila krejčovskou dílnu. Chalima zahlédne svého muže Abdulla, který ve městě pracuje a pochopí, že ji manžel opustil. Na kontrolu školy přijíždí emancipovaná Sanobar, která pomohla Chalimě s dílnou. Další hrdinka Chadiža se hádá se svým manželem Guljamem, který nesplnil žádný ze slibů, který jí před svatbou dal. Sanobar marně čeká, že ji osloví učitel Aspar. Matka vyčítá Chalimě, že nepřivedla Abdulla zpátky, aby se postaral o rodinu. Chalima je přesvědčena, že jednala správně. Jedné noci nalezna Chalima na plošince mezi větvemi stromu mrtvou Chadižu. Chalima pohorší celý kišlak, když proti všem tradicím začne stavět v zimě dům. Vrací se Abdulĺa, ale Chalima ho vyžene.

Aspar se rozhodne navštívit ve městě Sanobar a omluvit se jí. Odmítne ale zůstat. Aspar se snaží Sanobar přemluvit, aby nyní nechala Chalimě prostor ke stavbě domu, dílnu rozjede pak. Sanobar je překvapena učitelovou přímluvou a sama si přiznává, že by se nedokázala vyrovnat se situací jako Chalima. Aspar je překvapen jejím přiznáním a vyzná jí lásku.

Téma ženy je jedním z nejčastěji zpracovávaných ve středoasij-ských sovětských produkcích a často se objevovalo i v tvorbě Áíi-ho Chamrajeva. V Triptychu je však podáno nově, ve verzi psychologicko-filosofické. Důraz tu není kladen jako dříve na dramatické či tragické zápletky, ale poeticky se tu dokumentuje vnitřní prožíváni situací, narůstání vůle k svobodných činům. Volný rytmus děje tvořeného z epizod, v nichž jen slabě prostupují syžetové linie, vnáší do filmu příchuť baladičnosti. (G. Kopaněvová: Triptych. Filmový přehled č. 10/1983.)

Autor/Zdroj: /IX. FEBIOFEST