Třinácté patro

Třinácté patro se stalo v pořadí druhou hranou adaptací románu Daniela F. Galouyeho Simulacron – 3, tu první natočil pro německou televizi Rainer Werner Fassbinder pod názvem Svět na drátě (Welt am Draht, 1973) a dodnes jde o jednu z nejpozoruhodnějších vizí o virtuální realitě, jaká kdy pro kameru vznikla. Oproti tomu Třinácté patro zapadlo, nezaslouženě je stihl osud mnoha dalších sci-fi roku 1999, která se srazila s náklaďákem jménem Matrix. Opusu sourozenců Wachowských se navíc zčásti podobá i zápletka filmu – i tady jde o vědomí života v dokonalé virtuální realitě a snahu pochopit svou úlohu ve světě, v němž hrdina žije (nebo se tak alespoň všichni tváří).

Ocitáme se v Los Angeles v roce 1937. Starší muž s tváří Armina Muellera-Stahla odchází z hotelového pokoje od mladé dívky a na baru nechává u číšníka, blonďatého Vincenta D’Onofria, vzkaz svému příteli. Zakrátko docestuje domů a ulehne vedle své manželky. Zdálo by se, že sledujeme klasickou noirovku, ale staříkovi zableskne v očích a rázem se objeví ve 13. patře svého počítačového výzkumného centra roku 1999. Zjevně rozrušený někomu volá ze zavšiveného baru – a pak se kdosi postará o to, že mu oči nadobro vyhasnou…

Třinácté patro slouží jako typický příklad tzv. future-noiru či tech-noiru s prvky kyberpunku, tedy filmu, na jehož žánrovém zařazení se nemohou shodnout ani pomazané hlavy z anglosaských zemí posedlých žánrovým dělením. Jde navíc o titul pozoruhodně nevyrovnaný, za což nejspíš může poměrně nízký rozpočet a nezkušenost scenáristy a režiséra v jedné osobě Josefa Rusnaka, který na takto „velké“ produkci pracoval pouze jako asistent Rolanda Emmericha u Godzilly (1998). Přesto jeho počin do výběru této kybersekce z mnoha důvodů patří. Můžeme jej vnímat jako další příklad evidentně tísnivé obavy, že život je, řečeno Calderónem, pouhým snem, který s sebou zřejmě nesl příchod nového milénia. Nebo jako důkaz blízkosti mezi tech-noirem a kyberpunkem.

Aleš Říman
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Je poklidná noc v Los Angeles roku 1937. Starší seriozní pán odchází z hotelového pokoje, nechává uvnitř spící mladé dívce nějaké peníze a u barmana písemný vzkaz, vrací se domů ke své ženě. Pak se mu náhle podivně blýskne v očích a probere se v zajímavě vybavené laboratoři v roce 1999. Zmiňovaná možnost skoků mezi dvěma světy nevyplývá z vynálezu stroje času, jedná se pouze o velmi dokonale zhotovenou virtuální realitu, na jejíž realizaci se Hannon Fuller rozhodující měrou podílel. Jenže Fullera v jeho virtuálním světě někdo bez jediné stopy zavraždí. Z Fullerovi smrti je obviněn jeho mladý partner Douglas Hall, který musí přijít na to, co se stalo, dřív, než ho nepříjemně vlezlý detektiv McBain usvědčí a nechá zavřít.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 28.04.2001 HBO

Hallovi se podařilo to,o čem jeho kolegové jenom snili: otevřít dveře do virtuálního světa, který člověka přenese do Los Angeles roku 1937. Jednoho dne je však vedoucí onoho tajného projektu nalezena s rozpáraným břichem a podezření padne na Halla. Nečekaně se navíc objeví Jane, údajná dcera zavražděné, jejíž chování a neodolatelná přitažlivost způsobí, že Hall přestane vnímat hranice mezi virtuálním světem a realitou. Je Hall brutálním vrahem? Je Jane s vraždou něják spojena?

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Los Angeles 1937. Postarší elegantní · džentlmen Hannon Fuller právě prožil dozajista bouřlivé chvilky s mladičkou prostitutkou. Cestou domů se zastaví na skleničku a zanechá u barmana pro svého přítele dopis s jedním zásadním sdělením. Pak se vrátí domů k manželce... a jen chvíli poté, co ulehne, se za doprovodu počítačových triků probudí v současnosti. Je majitelem firmy, která vyvinula ultramoderní virtuální realitu, jejíž digitální obyvatelé žijí své životy na sto procent se všemi pocity, radostmi i strastmi. Fullerje po chvíli kýmsi zavražděn a podezření padá na jeho podřízeného a přítele, Douglase Halla. Ten se s dotěrným detektivem za zády a přitažlivou Fullerovou dcerou po boku rozhodne zjistit, jaký bídák že to za smrtí starého pána stojí a sám se vydá do světa, který pomáhal vytvořit. Samozřejmě jej tam (i v reálném světě) čeká nejedno nebezpečí a překvapení...
Kdyby Třinácté patro vzniklo ještě před řekněme dvěma lety, mělo by cestu k úspěchu podstatně snazší, protože by vzhledem k atraktivnímu tématu nad jeho slabinami leckdo přimhouřil očko. Dnes, po ještě žhavém Matrixu, pohříchu opomíjeném Smrtihlavovi, či u nás neviděné Cronenbergově ExistenZ, je ale téma života ve virtuální realitě už poněkud provařené.
Třinácté patro není akční sci-fi, jako např. už zmiňovaný Matrix. Je to spíše přemýšlivější sci-fi detektivka, sázející na atmosféru a hutnost svých dějových kotrmelců. Ale právě při nich bohužel dosti drsným způsobem padá na ústa. Děj je plný děr a nelogičností a několik zásadních kliček si scenáristé bezostyšně vytáhli z kouzelnického Klobouku Poslední Záchrany, aniž by si příliš lámali hlavu nad tím, jestli dávají nějaký smysl. Tedy, abych jim nekřivdil, je třeba podotknout, že příběh je založen na knize Daniela F. Galouyea Simulacron 3.
I přes poněkud pokulhávající děj ale Třinácté patro v žádném případě není špatný film. Pro jeho lahůdkové vizuální zpracování mu totiž můžeme leccos odpustit. Přitom nejde o žádné klipové zběsilosti, nebo počítačové orgie (když už se nějaký ten digitální záběr vyskytne, spíše ruší), ale skvělá výprava a kamera, dodávající současnému velkoměstu báječně futuristický nádech. Pastvou pro oči jsou i úchvatně zrekonstruovaná třicátá léta. Vzhledem k tomu, že film stál pouhých 16 milionů dolarů, je to obdivuhodné. Hromadu peněz producenti (v čele s Rolandem Emmerichem) ušetřili na platech herců. Nenajdeme tu tedy žádné veliké hvězdy, ale jen středně (u nás často vůbec) známá jména. Craig Bierko (hlavní záporák z Dlouhého polibku na dobrou noc) v hlavní roli sice nepředvádí žádné zázraky (ale své uhrál) a Gretchen Molová je tak nějak do počtu, zato tu jsou jako obvykle brilantní Armin Mueller-Stahl a Vincent D'Onofrio.
Pokud je tedy sci-fi váš šálek čaje a příběhy z krajů virtuální reality vás ještě neomrzely, ve videopůjčovnách na vás čeká další nášup. Je to sice poloviční porce, ale přijde k chuti.

Autor/Zdroj: /Cinema