Tři kamarádi

POZOR SPOILER

Tři kamarádi se vracejí z vojny. Štěpán Donel, Karel Macek a Ludvík Klikeš. Jejich přátelství začalo již tehdy, když…

Je rok 1710. Umírající Donel předává svému synovi vzácnou knihu. Má ji otevřít, když bude nejvíce zoufalý. A hle, on tak učiní a stane se zázrak. Jeho ztracené lodě se našly.

Ludvík pracuje v autodílně. Jeho kamarád Štěpán právě dokončil světový vynález, totiž vstřikovač, který bude šetřit benzín. Jenže jsou zde velké dluhy, a tak je třeba s prodejem vynálezu spěchat. Bohužel ředitel továrny na automobily se zdráhá propůjčit jakýkoli stroj na vyzkoušení vynálezu. Do dílny přichází exekutor, Ludvík jej všemožně zdržuje. Právě v této době přichází dopis, že Štěpán dědí po strýci z Jižní Ameriky. Štěpán se tedy po delší prodlevě dostane k notáři, kde zjistí, že mu z dědictví zbyla kniha a sto korun. No jo, ale v hotelu byla objednána velká oslava a už se tam pije a hoduje. Ludvík se natlačí do kuchyně, kde si šplhá u kuchaře a ostatní mizí. Štěpán nalézá peníze, aniž tuší, že jsou to úspory jeho dívky. A do opravny jim zákazník přiváží auto, které potřebuje Štěpán k otestování svého vynálezu. Zákazníkovi nalžou, že se oprava přetáhne. Štěpán bere vůz, pozve svou dívku Zdenku na výlet, ale zjistí se, že auto bylo ukradeno. Proto je Štěpán i se Zdenkou jat snaživým hlídačem a končí v improvizovaném arestu. Naštěstí se vše vysvětlí a auto se ocitá zpět v opravně. Jenže majitel jej chce ihned zpět a Štěpán jej potřebuje k testování, tedy k soutěži. Zdenka se nabídne, že pomůže. Svou ženskostí si majitele získá, jenže je to řeckořímský zápasník. Začíná testování vstřikovače, tedy vlastně závod…

Tři bývalí zahraniční vojáci se rozhodnou společně podnikat. Jejich autosprávkárna neprosperuje a o vynález ing. Donela také nikdo nemá zájem. Jejich těžkou situaci a problémy by mělo vyřešit nečekané dědictví z Jižní Ameriky.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu


Veselohra je již dlouho bolavým místem naší znárodněné filmové produkce. A řekněme hned: nejen u nás, ale v celém světě se námětová krise nejpalčivěji pociťuje v oboru veselohry. Starý typ situační veselohry nebo crazzy-komedie se zvolna přejídá neustálým rozmělňováním thematickým i ideovou bezobsažností, a hledání nových cest obyčejně končí nezdarem. Dosud se neobjevil tvůrce ideové veselohry, ačkoliv Bořivoj Zeman svým dílem Nevíte o bytě naznačil možnosti, jak z této dramaturgické krise vyjít pevným zakotvením v životní realitě, v dnešní problematice, v našich drobných radostech i strastech.
Režisér Václav Wassermann nedostal ve Třech kamarádech takovou příležitost, jeho možnosti byly úzce omezeny dramatickou předlohou, přepracovávanou v několika variantách, marně zhušťovanou i aktualisovanou a neobratné přešívanou ze starých do nových forem. Původní povídka Jiřího Brázdy, oceněná v prvé soutěži filmových námětů, je opravdu nenáročným příběhem, zcela spjatým s citovou i myšlenkovou atmosférou. dávných časů soukromokapitalistického filmového řemesla. Posuzujeme-li dnes tento filmový archaismus, můžeme jen konstatovat poctivou snahu, ne však umělecký přínos našemu filmovému repertoiru. Řemeslný scénář a zcela všední, povrchní dialog, zřeďující humor i řídký děj, zeschematisované charaktery jednotlivých představitelů, několik sentimentálních milostných vztahů a nepříliš přesvědčivá fabulace, pracně konstruující kladný a optimistický závěr, to jsou tak asi zhruba pasivní položky celé látky i jejího ztvárnění.
Václav Wassermann neměl za těchto okolností snadný úkol. Pokusil se stylově prostou formou, bez všech výbojů a zcela v duchu své předlohy vyhmátnout co nejvíce situačního veselí, nadto udržet vzestupně linii dramatického napětí a co nejvíce oslabit všechny banálnosti a otřelosti. Bezpečně se opřel o své technické znalosti a usměrňoval svým vkusem a citem kolektiv mladých herců, jimž byla v tomto filmu dána příležitost prokázat své schopnosti. Přiznejme si: tahle sázka Václavu Wassermannovi nevyšla, nékteří mladí herci nestačili na svůj úkol svým konversačním tempem í nefilmovým zjevem.
Návrat Ladislava Peška, tolik požadovaný filmovým obecenstvem, možno jen uvítat. Svým lidsky prostým, civilním výrazem, mnohotvárností citových rejstříků a cílevědomým usměrňováním sebe i ostatních partnerů je jedním z mála spolehlivých pilířů, nesoucích celou filmovou stavbu. Debutantka Irena Kačírková v hlavní ženské úloze Zdeňky zatím zcela nesplnila naděje, kterými bylo provázeno její první vystoupení v krátkém filmu rež. K. M. Walló, Herecké mládí. Ulehčila si práci ztvárněním role ve stylu své konversační úlohy, má však několik žensky čistých i něžně lyrických momentů, které slibují citovou odezvu v obecenstvu. Její partner, slovenský herec Frant. Zvarík, nezapadl zcela do své role i do kolektivu ostatních herců. Příjemným překvapením je každou rolí rostoucí Vl. Mareš. Také Fr. Gruss a VI. Řepa zahráli své úlohy spolehlivě. Šansonově graciésní zpěvačka a tanečnice Manon Chaufour je filmovým omylem.
Stelibského líbivá hudba doplňuje nenáročnou dramatickou náplň sladkou melodičností a kamera Václava Huňky věrně interpretuje režijní pojetí.
Vcelku lze říci, že film Tři kamarádi, který chtěl být pokusem o optimistickou veselohru, je jen nenáročnou podívanou. Doufáme, že Václavu Wassermannovi bude v budoucnu dána vhodnější předloha, aby mohl dokázat svou režijní citlivost a inteligenci.

Autor/Zdroj: Drtílek-Einhorn/dobová recenze