Obsah filmu Třetí rota
"Třetí rota" byl zfilmovaný román spisovatele Josefa Kopty. Víc však než o zfilmovaný román se zde jednalo o kus našich osvobozeneckých ději, které tvořilo mohutné pozadí a prostředí Koptova románového příběhu. Tyto dějiny však netvořili jednotlivci, ale idea, která se různorodě zosobňovala ve svých nositelích - legionářích. Byly jich sta, tisíce a desetitisíce odhodlaných brášků, vědomých si konečného cíle, kteří jak v románě, tak i ve filmu mají smyšlená jména proto, že to jinak nešlo, že lidé s živou duší a horoucím vlasteneckým srdcem nelze prostě ani pojmenovat ani očíslovat.
Tuhle duševní a citovou stránku může román líčit na...
"Třetí rota" byl zfilmovaný román spisovatele Josefa Kopty. Víc však než o zfilmovaný román se zde jednalo o kus našich osvobozeneckých ději, které tvořilo mohutné pozadí a prostředí Koptova románového příběhu. Tyto dějiny však netvořili jednotlivci, ale idea, která se různorodě zosobňovala ve svých nositelích - legionářích. Byly jich sta, tisíce a desetitisíce odhodlaných brášků, vědomých si konečného cíle, kteří jak v románě, tak i ve filmu mají smyšlená jména proto, že to jinak nešlo, že lidé s živou duší a horoucím vlasteneckým srdcem nelze prostě ani pojmenovat ani očíslovat.
Tuhle duševní a citovou stránku může román líčit na stovkách stran: Filmu na to zbývá jen málo obrazů, ještě méně řečí, musí být úspornější, ale ne na úkor poselství. Režisér Innemann se pokusil a skutečně se zdarem, spojit příběhové pásmo vedoucí myšlenkou, která všude pronikala, takže naprosto nevadila nutnost, která vzešla z obsáhlosti látky a jež vytvořila z filmu početnou řadu téměř samostatných obrazů, zachycující život třetí roty v době jejího tvoření, v etapě a zákopech i za slavných bojů. Herci tam vytvářejí různorodou směsici typů, jak se v takové nesourodé mase vojáků vyskytují a sejdou. Jsou zde k mání hlavy vůdcovské a vlivné, lidé stateční vědomě i podvedomě, prosťáčci i posměváčci, jedni odolní a druzí již zasažení bolševictvím, nacházejí se zde i zhroucenci a sýčkové u nichž Wassermannova zkouška zjistila pozitivní nález.
A tak před diváky pochodovala herecká jména - Korbelář, Smolík, Rovenský, Fiala, Longen, Štěpánek, Plachta, Struna atd. Samý herecký výkvět. Široký děj si žádal i široký rámec, v něm pak byly zdařilé vyvedeny bojové scény, ale i život za frontou, méně už se příběh pohyboval v interiérech. Dobrým režisérským tahem, kterým se záběry přiblížily skutečnosti, bylo, že Rusi mluvili skutečně rusky a rakouští a němečtí důstojníci pochopitelně německy. Co se týkalo zvuku (ještě velmi důležité), tak ten byl udělán dobře, dá se říct, že na tehdejší české poměry velmi dobře, takže se tam uplatnily zvuky bitevní vřavy, ale zejména i sbory či běžné hovory. "Třetí rota" byl film, který se režijně, herecky i technicky zdařil. Jen se ještě nikdy nezdařilo jej žádnou televizí uvést - škoda! < Zobrazit méně
Autor: Asmodej, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 20.10.2020
Snímek o osudech jedné československé legionářské roty v Rusku natočeného podle románové předlohy literárního autora Josefa Kopty pod názvem ´Třetí rota na magistrále´. Podle čtenářských ohlasů vykresluje ideje prvního československého vojska složeného s dobrovolníků vrátivší se do válečných hrůz. Román se skládá ze tří dílů, ze kterých byly pro film vybrány jen určité úryvky. Do scénáře však byly zpracovány tak, že to ve filmu poznat ani není. Vadou na kráse je snad pouze to, že se ne zcela podařilo zachytit původní Koptovy myšlenky. Snímek tak spíše působí jako filmová reklama na onu literární předlohu, která toho přece jen několikanásobně řekne víc. Na třicátá léta je snímek, hlavně po technické stránce své doby, impozantní a co si budeme povídat, v oblasti válečného žánru v dnešní době českými tvůrci nepřekonatelný.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 18.10.2019
Moc legionářských filmů natočeno nebylo a tak beru zavděk i tímto průměrem. Pro mě dnes premiéra, díky CS filmu. Dějově je film nevyvážený, hodně postav, problémy (zaujal E. A. Longen jako voják nakažený pohlavní chorobou), pohnutky hrdinů k přeběhnutí k nepříteli jsou téměř nezdůvodněné, národní přesvědčení nebo antimilitarismus. Postava pana Růdla připomíná Josefa Švejka jenže na druhé straně fronty. Se svou fajfčičkou a neustálými komenty. Hodně z děje zaberou pěvecká a taneční čísla převážně Sboru donských kozáků Platov, originál; zazní ale i česká hymna (Legionářský pěvecký sbor Slavia). Záběry z ruské hospody s podivnými týpky mohou klidně konkurovat vypjatým situacím z ústavu, ve kterém léčí pokročilou demenci. Bojové scény, útoky ze zákopů, na svou dobu natočeny slušně. Výkony herců, na počátky zvukového filmu (v Čechách cca dva tři roky), jsou kvalitní. Pro mě bylo zajímavé jak už tehdy známí herci, a později hvězdy prvorepublikového filmu, Jaroslav Marvan a Theodor Pištěk pronesli jednu větu a na plátně se objevili na patnáct dvacet vteřin jako členové jakéhosi odbojového výboru.