Toulavé boty

Mary Jo Walkerová se poprvé vdala, když jí bylo pouhých sedmnáct let. Od té doby si oblékla svatební šaty ještě třikrát, nemluvě o bezpočtu známostí. Pokaždé, když její vztah skončil, přestěhovala se Mary Jo se svou dcerou Avou na nové místo ve snaze najít domov, začít nový život a snad i lásku.

Nyní Mary Jo s Avou přijíždějí na pobřeží, do klidného městečka Starlight Beach, poblíž San Diega v Californii. Ava naštěstí nemá problém si najít přátele. Mary Jo začne pracovat u bezpečnostní společnosti, kterou vede podivínský pan Cummings. Spřátelí se s Laurie Pendletonovou, přátelskou ženou s dobrým srdcem a také s milým a inteligentním Danem. Ava tajně doufá, že tentokrát by mohly žít samy, jen ona a její matka, bez ničivé přítomnosti kohokoli dalšího. Jenže Mary Jo se bohužel brzy zaplete s Jackem Ransonem, svalnatým řidičem tyráku...

Zdroj: HBO Europe

Podkladem amerického snímku Toulavé boty (1999) se stala stejnojmenná knížka, kterou v Paříži napsala modelka Angela Sheltonová a v níž popsala svůj život na cestách s nekonvenční matkou, která neustále utíkala před svými zhroucenými milostnými vztahy. Její manžel Gavin O’Connor si přečetl rukopis a přesvědčený o jeho filmovém potenciálu začal s Angelou psát scénář. Než se dostali ke třetí verzi, tak se rozvedli, ale to nijak nepoznamenalo jejich další profesionální spolupráci. V konečné verzi scénáře nakonec ve zhuštěné podobě vykrystalizoval fiktivní příběh matky Mary Jo Walkerové a její dvanáctileté dcery Avy, které cestují do malého městečka Starlight Beach u kalifornského San Diega, aby už po několikáté začaly úplně od začátku. Emocionálně nezralá matka, která má za sebou dlouhou historii překotně navázaných vztahů, jež neskončily dobře, se při výchově své dospívající dcery a na pozadí dalšího nepovedeného vztahu pomalu mění v zodpovědnější osobu, která se nakonec rozhodne proti svému přesvědčení zakotvit na jednom místě.

Film je hereckou exhibicí britské divadelní umělkyně Janet McTeerové (mj. prestižní cena Tony za titulní roli v Ibsenově Noře), která se poprvé objevila v hlavní úloze amerického filmu (její jižanský akcent je bezchybný). Za svůj výkon dostala mj. Cenu Národní filmové rady, Zlatý glóbus a nominaci na Oscara i na nejvyšší ocenění nezávislé americké scény Independent Spirit Award. Postavu řidiče náklaďáku Jacka Ransona vytvořil sám režisér Gavin O’Connor (pro svou roli údajně přibral 20 kilogramů). Ten se kromě režie a scenáristické spolupráce podílel také na produkci (spolu se svým bratrem-dvojčetem Gregem O’Connorem a přítelem Tedem Demmem). Během pouhých 24 dnů natočený snímek je naplněn živoucími postavami, jejichž příběhy jsou možná málo efektní (v hollywoodských filmech bychom je hledali marně), ale o to realističtější a přesvědčivější.

Zdroj: ČT

Žena se svou dvanáctiletou dcerou neustále utíká z jednoho města do druhého, aby unikla nepovedeným vztahům s muži. Jednou zakotví v San Diegu, žije tam s řidičem náklaďáku a pracuje v kanceláři. I tento vztah ztroskotá, dcera se však odmítá zase stěhovat, protože má hrát ve školním představení hlavní roli. Uteče k matčinu bývalému kolegovi z práce, který je vdovec, ten se s nimi sblíží a všechno dobře dopadne.

Film ve stylu road-movie vyniká nezvyklou svobodomyslností a otevřeností ve vztahu matky s dcerou, která se projevuje liberální výchovou, přátelskostí a společnými bláznivými dobrodružstvími.