Tichá bolest

Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval…

Zdroj: ČT

POZOR SPOILER

Je neděle, počátek dubna 1956. Děd s vnukem jsou v černém. Jdou zakopávat urnu. Jedna urna, ale je v ní syn i otec. Trvalo to sedm let, než mohl spočinout tam, kde nyní leží. Tož tak na světě.

Janek Kadavý je na vojně. Z vysoké školy jej vyhodili, a tak pracoval jako popelář. Jeho otec byl totiž kapitán československé perutě v bitvě o Anglii. Za sestřelení jedenácti německých stíhaček byl oběšen. Nyní má sloužit zde, u bývalého kapitána Kopřivy, který vlastní tank.

Malý Janek touží být pionýrem. Děda mu to nechce rozmlouvat. Jenže před šátkováním je Janek poslán pryč a on ze vzteku namaluje na všechny pionýrské šátky geometrický obrazec s čárkou uprostřed. Je z toho stížnost, ale děda stěžovatelům škodu zaplatí a poštve na ně psa.

S Jankem po maturitě, ke které však puštěn nebyl, navštíví děda potentáta Čabaje. Ten se totiž zasloužil o to, aby Janek nematuroval. Čabajovi řekne svůj názor pěkně od plic. A řádně jej vyděsí tvrzením, že jeden z jím udaných lidí přežil.

Janek je na vojně s kamarády poslán do pohraničního pásma. Jako PTPáci tam mají betonovat. Pracují tedy a občas si dělají z pohraničníků legraci. A zde se Janek stává později svědkem vraždy, tehdy ovšem zvané jinak. Voják zastřelí jiného, který se přes řeku dral za svobodou.

Do chaloupky přichází sociální kontrola. Nalézají vše v pořádku, ale vyhrožují další návštěvou. Malý Janek je vyhazuje, nechce si kazit narozeniny.

Na vojně se představuje voják znalý bojových umění, zvaný prý „Smrtibrácha“. Ten z Anglie včas přestoupil ke správné straně. A nyní se před vojáky předvádí, až na to doplatí, když je bodnut do hýždě. Děda umírá, Janek žádá o dovolenku domů. Nedostane ji. Takže prchá, má za to jít do basy.

Janek s dědou chtějí vykopat bečičku slivovice na zahradě, ale nemohou ji najít. Janek totiž na počátku června 1957 složil maturitu na gymnáziu.

Po návštěvě dědy se Janek vrací do kasáren. Děda umřel a Janek nedostává KVOP* na jeho pohřeb. Zato postaví s kolegy most, který mají hlídat, ale ženisté jim ho vyhodí do povětří. Pak eskortují vězně do kriminálu.

I malý Janek je v kriminálu, a to na Mírově na návštěvě za otcem. Neuvidí jej však. Již nikdy.

Vojenská eskorta nedopadne nejlépe. První poznatek, že na Špilberku současná basa není, je překvapivý. Proto je vězeň pozve na pivo a alkohol udělá své. Po návratu se má stavět most v močálu, který nemá dno. Vojenský příkaz Kopřivy je však jasný. Přikáže své posádce, aby přes bažinu prostě s rozjezdem přejela. Janek to odmítá. Řídí tedy sám Kopřiva a bude to jeho poslední jízda, bohužel i těch uvnitř…

(*Krátkodobé Volno k Opuštění Posádky, tzv. „opušťák“)

Jankovi Kadavému roku 1949 popravili otca ako "triedneho nepriateľa" .Matka krátko nato zomrela a jemu zostal už len starý otec .Dej sa odohrávanv dvoch časových rovinách - tragikomické epizódy z vojenskej služby u pétepákov a Jankove trpké spomienky z detstva .Nádherný film o čiernych barónoch , túžbe po slobode a vôni slivovice.

Příběh ze severní Moravy se odehrává v 50. let. Jankův otec byl popraven jako třídní nepřítel a stará se o něj děda.Janek slouží na vojně u černých baronů. Chtěl jít studovat, ale z kádrových důvodů mu to nebylo umožněno.

Ústředními postavami jsou starý muž a jeho vnuk. Jankův otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako "třídní nepřítel" Matka krátce nato zemřela. Malému dítěti zbyl jen děda. Ten je vychoval v domku na valašské vesnici od školních let až do vojny. Chlapec neměl lehké mládí. Trpěl ústrky ze strany spolužáků i dospělých. K maturitě se dostal jen díky dědově odvaze, s níž se starý muž postavil stranickému funkcionáři. Ale na vysokou školu už ho nepustili. Pracoval jako popelář a vojnu si odkroutil mezi "černými barony". V té době děda zemřel. Janek se na sklonku padesátých let vrací z vojny a s tichou bolestí opouští prázdný rodný dům. I teď se řídí moudrými slovy svého děda: "Neostávej tady, Janku. Není dobré ostávať mezi lidmi, kterým připomínáš svinstva, kterých se dopustili…"

Autor/Zdroj: /Filmový přehled