The Last Woman on Earth

Příběh začíná kohoutím zápasem, na kterém   jsou dva přátelé s manželkou jednoho z nich. A   oba nemají ani tušení, že je čeká obdobný   kohoutí zápas. A důvodem bude právě ta   manželka, která se záhadným úmrtím lidstva   stane jedinou ženou na zemi. Co se na Zemi   vlastně stalo, není vysvětleno. V jednoduchém   příběhu to ani není nijak zvlášť   důležité. Dozvíme se jen to, že se všichni   tři apokalypsy náhodně vyhnou na společné   dovolené, kdy se zrovna všichni tři potápějí   v moři s dýchacím přístrojem. Následně jsou   tedy v městečku sami a jejich přátelství a   manželství následně projdou hodně zajímavou   zkouškou. Stejně jako neobjasněná apokalypsa   zůstává neobjasněna také charakterizace   postav. Dobro a zlo přítomno je, ale nedozvíme   se u koho. Vznikající konflikt s následným   vývojem je podaný tak, že se nelze přiklonit k   nikomu. Je to dáno především dobře   promyšlenými dialogy, které jsou dějově   důležitější, neboť nějaké dramatické   momenty použity nejsou. Snímek si tak nehraje na   lecjaký velkolepě důležitý film, ale naopak   přirozeně vypadá jako spíchnutý horkou   jehlou. Nakonec, i rychlost natáčení tomu   odpovídá, včetně výsledné hodinové   stopáže. Námět se však stal inspirací a   později, v nejrůznějších dějových   alternativách, vzniklo dalších snímků více.   I u tohoto platí, že v jednoduchosti je síla,   což nasvědčuje vkusná režie Rogera Cormana,   věrně dle scénáře Roberta Towna, který si i   střihl jednu z rolí.