Tetička

Teta Berta - Růžena Nasková byla v mládí zamilována do bratrance Eduarda - Theodor Pištěk. Ten ale její lásku vůbec nepochopil, bral jí jako svou milou sestřenici a na dlouhou dobu odešel do světa. Berta se uzavřela do sebe a celé roky čeká, přijímala jen návštěvy MUDr. Jelínka - František Smolík, který jí uctívá a nesobecky miluje, a jako nesmělou pozornost nosil květiny a pro Bertu milované knihy. Její komorník Hynek - Frerenc Futurista se rozlobí, když opět na její narozeniny nedorazí ani jeden z příbuzných, a ve svých dopisech se osočují navzájem a píší jen o dědictví. Nakonec rodině telegraficky oznámí, že teta Berta zemřela. Navečer se za deště a bouřky začnou sjíždět příbuzní - neteře s manžely a dospělými dětmi - Růžena Šlemrová, Zdenka Baldová, Miloš Nedbal, František Kreuzmann, Jiří Dohnal, Lída Chválová, a netrvá dlouho, začnou v honbě za závětí, demolovat zařízení zámku. Aby se dozvěděli, kde je závěť, chtějí se zúčastnit seance vyvolávání ducha tety ze záhrobí. Při tom psím počasí, které tu noc řádilo v okolí zámku, kdy všichni sedí okolo stolu, hrůzně zahřmí, třískne okno, náhle zhasne světlo, a než se všichni vzpamatují, mrtvolně bledá teta sedí jako duch za stolem. Drazí příbuzní jsou v šoku, majetek se dědit nebude a s tímto koncem není pochopitelně až na mladé příbuzné nikdo spokojený. Na scéně se objeví strýc Eduard, který za neskutečně hrubé a bezcitné chování všechny příbuzné vyžene ze zámku. Ale i na něj dojde spolu s jistým mravním ponaučením - od doktora Jelínka se dozví, že jej Berta nosila téměř celý život v srdci a nikdy se proto nevdala, a také proto nikdy neměla děti, které tak miluje. Jestli stačí po dvaceti letech pouhá omluva, nevíme, ale Eduard opět ze života Berty odchází, a ona je s tím smířena. A na zámku se za krátký čas udály velké změny, celým okolím se ozývá dětský křik a Berta, jako správná babička, vypráví dětem v jejich novém domově pohádky... Krásnou roli majordoma Hynka si vystřihl Ferenc Futurista a na takové brilantní kousky se nezapomíná....
Jarda53 a
úpravy textu MHCB

POZOR SPOILER

Ocitáme se na starém zámku, kde zrovna majordomus Hynek zkouší sloužící z obsluhy hostů. Píchovou a Jeřábka zachrání až příchod doktora Jelínka. Majitelka zámku totiž slaví narozeniny a on jí chodí přát každý rok. Jsou to nejlepší přátelé, ale Jelínek chce více a stále se ptá, zda si jej slečna Berta nechce vzít. Ptá se tak každý rok a Berta každý rok odmítá. Mají přijet i očekávaní příbuzní, dvě rodiny, ale nepřijede nikdo. To Jeřábka hodně popudí, protože je to věrný sluha, oddaný slečně Bertě duší i tělem. A proto oba přišedší dopisy od rodin zamění a pošle zpět. Rodina Dusbabů dostane dopis rodiny Felixů a obráceně. Vznikne velké pozdvižení. Obě rodiny totiž touží po dědictví po Bertě a tímto se jejich šance snížily. Mladá Slávka Felixová si začne namlouvat mladého Jindřicha Dusbabu, aniž však tuší, kdo to je. Nu, a do toho se blíží návštěva strýce Eduarda, který má do dědictví co mluvit. Obě rodiny vytáhnou jeho obraz, který byl léta schováván, a pověsí jej na viditelné místo. Je jasné, že si jej Eduard při příchodu k Dusbabům musí všimnout. Trošku to pokazí přišedší Jindřich, jenž je dosti v náladičce. Nu, Eduard se s oběma rodinami nerozejde v dobrém a ocitá se u Berty, která jej od mládí miluje, ale nikdy mu to neřekla. A nějak tou dobou se obě znesvářené rodiny ocitají na zámku, kde je jim sděleno, že Berta zemřela. Začnou ihned starosti s poslední vůlí. Přichází sem doktor Hrůza, který má projednávat pozůstalost. S ním i další vzdálení příbuzní. Všichni hledají závěť a dělají u toho neskutečný binec. A zde se setkají oba mladí lidé, které závěť nezajímá. Při hledání závěti se dějí i věci prapodivné, až strašidelné. Pak je nalezen Bertin dopis, ve kterém vyjadřuje přání, aby si rodiny svorně sedly a vyvolaly jejího ducha. Této „operace“ se milerád ujme Hynek. A hle! Zničeno nic se u stolu objevuje Bertin duch…

Starší slečna Berta je sice bohatá, ale osamělá. Kdo bude dědit po bohaté tetě? To zajímá všechny příbuzné, a proto s neskrývanými nadějemi přijímají zprávu o její smrti. Věrný sluha je proto pozve na zámek a oznámí jim, že tetička zemřela. Všichni začnou hledat závěť a přitom demolují zařízení. Netuší, že jim byl sympatickou starou dámou a jejím oddaným služebnictvem přichystán skutečně povedený žertíček... Příjemná a nestárnoucí zábava.

Slečna Berta slaví šedesátiny a jediný, kdo si na ni vzpomene s gratulací, je její věrný přítel doktor Jelínek, jehož nabídku k sňatku celá léta odmítá se vzpomínkou na Eduarda, svou první lásku. Věrný sluha Hynek pečlivě chystá slavnostní hostinu, ale sezvané příbuzenstvo nepřijede. Ani Felixovi, ani Dusbabovi se o tetičku nestarají. Mají zájem pouze o její závěť a dědictví, které po bohaté příbuzné zůstane. Kvůli budoucímu dědictví se také obě rodiny nenávidí, jak jen lze pro peníze nenávidět. Bertin sluha Hynek se po nezdařené oslavě narozenin rozhodne svou paní pomstít a pozve obě rodiny na zámek s tím, že tetička zemřela a je třeba projednat závěť. Kromě obou znepřátelených rodin přijede také vzdálený příbuzný Oscar se svou manželkou. Své setkání zahájí ostrou výměnou názorů, ale pak se všichni společně pustí do hledání závěti, během něhož pomalu likvidují zařízení domu. Jenom Slávka Felixová a Jindra Dusbaba, kteří se pro nenávist svých rodičů vidí u tety poprvé, se hromadného šílenství neúčastní. Zamilovali se do sebe a tak se věnují pouze jeden druhému. Zoufalí pozůstalí se nakonec rozhodnou zeptat na úkryt samotné tetičky a zorganizují spiritistickou seanci... Do hlavní role osamělé stárnoucí ženy, která čeká na návrat jediné životní lásky, obsadil režisér Martin Frič Růženu Naskovou. Milovníci filmových písniček si jistě rádi znovu poslechnou krásnou sentimentální píseň Bláhové mládí od Romana Blahníka a K. M. Walló v podání Františka Smolíka. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. 8. 1941.