Tenkrát 2 - Šance pro Slovensko [TV film]

Po úspěšném dokumentu Tenkrát přicházejí Robert Sedláček a Radim Procházka s volným pokračováním. Tenkrát 2 - Šance pro Slovensko je první celovečerní dokumentární film o rozdělení Československa v roce 1993. Václav Havel, Václav Klaus, Vladimír Mečiar a s nimi desítky dalších osobností tehdejší politiky hodnotí jednu z nejvýznamnějších událostí našich moderních dějin. Film začíná těsně po nástupu Václava Havla do prezidentské funkce a přes pomlčkovou válku, jednání Mečiar-Pithart, "hrady a zámky" jde k vítězství ODS a HZDS ve volbách a jednáním Klaus-Mečiar o rozdělení republiky. Ukazuje ale také řadu dalších významných jevů: slovenský spor o jazykový zákon, dělení OF a VPN či roli Jána Čarnogurského v nacionálních tendencích na Slovensku. "Náš film chce ukázat, že rozdělování Československa je od počátku do konce příběhem učení se politické profesi, hledání postupů a standardů pro politická jednání a rozhodování. Česko-slovenská otázka byla jednou z nejtransparentnějších oblastí, kde se politická garnitura nastoupená po roce 1989 učila vykonávat politiku jako povolání," říkají o svém filmu autoři. Film Tenkrát 2. Šance pro Slovensko nejen svým názvem naváže na dokument Tenkrát o událostech z konce roku 1989. "Půjde nám opět o analytický pohled, kterým chceme ukázat, že stát začal směřovat k rozpadu bezprostředně po listopadu 89 a možná ještě dříve," vysvětluje záměry tvůrců režisér Robert Sedláček.

V roce 1999, deset let po listopadové revoluci, se Robert Sedláček pustil do mapování tehdejších událostí. Byť měl jeho dokument titul Tenkrát, který může indikovat až jakési nostalgické ohlédnutí, snímek se vyznačuje především objektivitou a analytičností pohledu. Totéž platí o druhém díle volné trilogie (závěrečný díl Tenkrát 3: Husákovo ticho, vyprávějící o životě v reálném socialismu 70. a 80. let, vznikl o dva roky později), který s odstupem sedmi let skládá dohromady obraz rozdělení Československa, jež fakticky začalo už zvolením Václava Havla prezidentem v prosinci 1989. Tento proces sami tvůrci velmi trefně pojmenovali takto: "Náš film chce ukázat, že rozdělování Československa je od počátku do konce příběhem učení se politické profesi, hledání postupů a standardů pro politická jednání a rozhodování. Česko-slovenská otázka byla jednou z nejtransparentnějších oblastí, kde se politická garnitura nastoupená po roce 1989 učila vykonávat politiku jako povolání."
Podrobná kronika oněch tří let ale není jen svědectvím o naivitě a neobratnosti, s nimiž aktéři tehdejšího politického dění usilovali o novou podobu soužití Čechů a Slováků. Kombinace dobových zpravodajských materiálů a nových výpovědí je také prostorem pro reflexi osobních i státnických charakteristik jednotlivých politiků a jejich vzájemných vztahů i poznámkami na téma odlišnosti národních povah a ambicí. Sedláček pečlivě dbá na vyváženost prostoru, který obě strany dostávají, a dokonce lze říci, že více pozornosti je věnováno Slovensku, především proto, že to byly hlavně jeho vnitřní problémy, které celou lavinu událostí odstartovaly. Vinit z rozpadu Československa jen "slovenský nacionalismus a českou bezradnost" by bylo snad až příliš zjednodušující. Jde spíš o fascinující průsečík historických kořenů, konkrétních událostí a specifických lidí, kteří se u řešení tohoto problému sešli.
Iva Hejlíčková
Letní filmová škola 2011