Tarakanova

Samozvaná dědička ruského trůnu, kněžna Tarakanová, udržuje intimní vztah s vlivným polským knížetem Radziwillem. Intrikánské počínání s nelibostí sleduje ruská carevna Kateřina II., která za nimi do Itálie posílá svého favorita, hraběte Orlova, aby Tarakanovou přivezl do Ruska. Události se však odehrávají odlišně od carevniných plánů...

Životní příběh samozvané nárokovatelky ruského trůnu kněžny Tarakanové a údajné vnučky cara Petra Velikého je z dnešního pohledu jen málo významnou epizodou vlády Kateřiny II. a u nás ani není příliš známý (českým čtenářům její osud přiblížil článek v časopisu History Revue, číslo 3/2010), v dané době sedmdesátých let 18. století ale mladá světoběžnice a nejspíše podvodnice Alžběta Tarakanová budila pozornost celé Evropy. Na filmové plátno její dramatickou životní pouť převedl ruský režisér Fjodor Ocep působící ve Francii (ruské tématice se ve své práci věnoval vícekrát), ke spolupráci byli ale přizváni i italští filmaři a druhým režisérem byl Mario Soldati. Z italské účasti vyplynulo také natáčení v exteriérech Říma a Benátek (tady skutečně Tarakanová v roce 1774 pobývala), v řadě vedlejších rolí se objevili italští herci. Hlavní role byla svěřena začínající teprve šestnáctileté Annie Vernay, po jejím boku stál Pierre Richard-Willm, který často účinkoval v historických filmech. Snímek měl premiéru 23. března 1938 a ve své době zaznamenal značný komerční úspěch, zvláště Annie Vernay pomohl k rychlému katapultu mezi ženské hvězdy francouzského filmu.