Obsah filmu Synonyma
Tragikomedie Synonyma přináší částečně autobiografický příběh mladého Izraelce Yoaha, který po ukončení služby v armádě opustí svou vlast a vydává se zcela bez prostředků do Paříže, kde se hodlá stát plnokrevným Francouzem. Jako první krok se rozhodne přestat mluvit hebrejsky a používat pouze francouzštinu, kterou si procvičuje i tím, že neustále opakuje synonyma. Výrazně stylizovaný snímek upomínající místy na francouzskou Novou vlnu, je svébytnou satirou na vojenský aspekt současného života v Izraeli, nenápadnou parodií na „sladký“ život současných Pařížanů, i úvahou o vykořeněnosti, o ztrátě a hledání identity.
FIlm Europe CZ
Související odkazy
Nesmývatelné stopy
Izraelský mladík Yoav se jednoho dne vzbudí nahý v cizím bytě. Nemá nic. A to je začátek, o kterém vlastně tak trochu snil... číst dál
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 25.2.2020
Synonyma mezi kulturami? - Nelze.
Vítězný film mezinárodního filmového festivalu Berlinale 2019 s názvem Synonyma jsem osobně příliš neocenil. Natočený dobře, vizuální ztvárnění fajn, herecké obsazení i výkony bezchybné, symbolika (pokud jsem ji aspoň zčásti dobře chápal) OK. Spousta záběrů se odehrává na mostech přes řeku Seinu - nevím, zda je to jen můj mylný pocit, když to vnímám jako pojítko mezi různými kulturami, národy, smýšlením. Těch "mostů" však ve filmu příliš nebylo.
Izraelský migrant Joav zanevřel po ukončení povinné vojenské služby na svoji militantní rodnou zem a rozhodl se začít nový život ve Francii - jako budoucí Francouzs. Bez prostředků, s nedokonalou znalostí jazyka, bez přátel či známých, kteří by ho mohli podpořit. Štěstí se však na něj usmálo a ve chvíli, kdy to vypadalo na jeho odchod z tohoto světa, ho našli mladí lidé, kteří ho nejen zachránili, ale pomohli mu i ke startu v pro něj cizí zemi. První věc, která mě trochu znechutila, byl zájem hlavního hrdiny stát se spisovatelem - já osobně jako hypotetický migrant při přílišné neznalosti jazyka bych spíš počítal se zaměstnáním umývače nádobí nebo popeláře. Další rys, který mě zarazil, byl studenočumákovský postoj hlavního hrdiny po celou dobu filmu. Možná to byl záměr, ale Joav se nikdy neusmál, při milování to vypadalo spíš na hrané nepřesvědčivé vzrušení, jakýkoli projev emocí by divák pohledal. A co bylo do očí a uší bijící, to byl okamžik, kdy ho jeho manželka (už zákonitá) pozvala na komorní koncert, kde jako hobojistka také hrála. Negativní reakce Joava na nádhernou hudbu symbolizovala nemožnost asociace lidí s odlišným kulturním zázemím do jiné společnosti. Výsledným dojmem pro mě je to, že cizí etnika se v evropském kulturním prostředí těžko domestikují (a to Izraelcům docela fandím). Možná je to i o tom, že koho pálí doma dobré bydlo, bude ho pálit i kdekoliv jinde ve světě. Film Synonyma ve mně vzbudil spíš negativní emoce - pokud to byl tvůrčí záměr, blahopřeji - podařilo se to.
