Světla velkoměsta

Tulák (Charlie Chaplin) se zamiluje do slepé dívky, kterou si zahrála krásná Virginia Cherrill. Výstředního milionáře, sponzora obou, si zahrál Harry Myers. Kombinace romance, drama a komedie a dnes ještě nostalgie třicátých let v USA poskytuje nevšední zážitek. Charlie Chaplin, jako obvykle, napsal scénář a tento přelomový film i režíroval.
(Ka.Kat)

"Světla velkoměsta".V každém velkém městě na celém světě jsou zastoupeny tyto tři typy: tulák, slepá dívka a milionář. Tulák bez cíle putuje ulicemi, až se setká se slepou dívkou. Je to prodavačka květin. Ve své bídě chová tato dívka k ubohému tulákovi pocity čistého přátelství a její laskavost a něžnost jako by mu nahrazovaly cosi, čeho dosud postrádal ve svém nuzáckém životě. Tulák, zamilovaný do dívky, hledá samotu na břehu řeky, daleko od městského lomozu a hluku, a oddává se snění. Z myšlenek ho však vyruší muž, který chce spáchat sebevraždu. Je to milionář, který upadl do jednoho ze svých spleenů a rozhodl se ukončit svůj život. Tulák ho však zachrání a stanou se přáteli. Čím déle se znají, tím silněji se vyvinuje náklonnost slepé dívky a tuláka. Také přátelství milionáře a jeho nově nalezeného přítele roste dle toho, v jaké je milionář náladě. Ale milionář odjede do Evropy a tulákovi nastane shon po penězích, aby pomohl své slepé přítelkyni. projde různými zaměstnáními, pokouší se i o boxerský zápas, ale je škaredě zbit. Milionář se vrátí, tulák dostane od něho peníze na operaci slepé dívky, ale sám upadá do podezření, které ho vrhá do vězení.
Z vězení vychází zcela zničený. Znovu je předmětem smíchu a znovu ho trápíí, když se vleče ulicemi. Osud ho zavede tváří v tvář krásné květinářce. Ona má však nyní dobré obchody. Místo prostého stánku najde ji v nově zřízeném obchodě s květinami. Květinářka v úžasu zírá na přesmutnou postavičku ubohého otrhance a nechápe, proč z ní nespouští zrak.. Je ve velkých rozpacích a nabízí mu květinu s penězi. A když se dotkne jeho ruky, když mu chtěla do ní vložit milodar, zmocní se jí podivný pocit. Poznenáhlu si uvědomuje, že je to onen muž, který byl jejím dobrodincem. Konečně prohlédla!
Tak to je stručný obsah filmu. Ale tento příběh je sestavený z řady scén, v jejichž středu znovu a znovu se vrací Chaplinův tulák a s ním pokaždé nový nápad, uzpůsobený vyvolat v divákovi dojem humoru, který se směje slzám a jenž vydrží až do vystřídání dojmem novým - doslovně n o v ý m ve své nečekanosti. Vedle Chaplina je zde ještě jedna postava, jež plně zaujme. Je to Virginia Cherrilová. Chaplinův náhodný objev.
Je zajímavé, že také průvodní hudbu složil sám Chaplin, který ovládal hru na několik hudebních nástrojů. "Světla velkoměsta" jsou totiž filmem ještě němým, synchronizovaný s hudbou a zvukovými efekty. Celkový dojem o něm lze shrnout slovy anglického dramatika Lonsdala: V tomto příběhu naleznete vše, komedii i patos. Podle mého soudu je jest to nejlepší, co kdy Chaplin natočil. Jsem přesvědčen, že budoucí generace vzkřísí Chaplinovy komedie a budou je studovat s touž úctou jako nyní studují italské primitivy. O Chaplinovy bude nyní mluveno jako se nyní mluví o Grimaldim, jenže jeho pověst bude stokrát vetší než Grimaldiova, protože film patří světu...

Tulák Charlie se zamiluje do slepé květinářky žijící velmi chudě se svou babičkou. Prozatím si to může dovolit, protože byl obdarován opilým milionářem, kterému prokázal službu. U večeře s milionářem Charlie spolkne píšťalku, čímž na sebe později upoutává pozornost taxikářů a psů. Milionář však vystřízliví a Charlieho nechá vyhodit z domu, hodný je jen v opileckém stavu. Květinářka nemá na zaplacení nájmu a tak si Charlie najde práci, jako metař a později boxuje za peníze, obě práce však končí neslavně. Potkává, opět opilého, milionáře, a ten mu dává 1000 dolarů, záhy je však obviněn z krádeže v milionářově domě. Před uvězněním ještě stihne dát peníze květinářce. Z vězení se Charlie vrací až za několik měsíců, květinářka má již vlastní obchod a pomocí peněz od Charlieho je vyléčena i ze slepoty, Charlieho ale nepoznává, až po dotyku si uvědomí o koho jde. Tento, jeden z posledních klasických němých filmů je z převážné části dílem Charlieho Chaplina, mimo to, že zde hrál hlavní roli, film produkoval, režíroval a složil k němu i hudbu.

Svetlá veľkomesta sú ďalším z autorských ilmov Charlesa Chaplina. Bol nielen režisérom, ale i autorom námetu, scenára, hudby a predstaviteľom hlavnej úlohy. Tentoraz rozpráva príbeh lásky chudobného tuláka k slepej predavačke kvetín.
V roku 2008 Americký filmový inštitút zaradil film medzi desať najlepších romantických komédií všetkých čias. A niektoré gagy patria k tomu najlepšiemu, čo Chaplin vymyslel. Od úvodného odhaľovania sochy až po nezabudnuteľný boxerský zápas, počas ktorého je Chaplin takmer stále schovaný za rozhodcom.
„Chaplinov ilm z roku 1931. Už fungovala zvuková éra, ale Chaplin sa nevedel rozlúčiť s nemým ilmom. Nie sa čo diviť. Jeho výrazové prostriedky ako komika, jeho poňatie postavy tuláka Charlieho sa akosi do zvukového ilmu nehodili. Chaplin bol typ míma, ktorý všetky svoje nemé ilmy vlastne pretancoval. Nepotreboval hovoriť. V tomto filme spája svojho tuláka so sentimentálnym príbehom so slepou kvetinárkou a sentimentalita v spojení s jeho humorom získava celkom nečakané dimenzie.“
Milan Lasica
18 AFF 2010